V Hanoji a jejim okoli bychom mohli klidne stravit jeste par dni, ale jak se rika – nemuze mit clovek vse. Davame tedy sbohem nenavstivenym mistum jako napriklad Parfemova Pagoda (stejne jsme pozdeji slyseli, ze jsme o moc neprisli) a vyrazime vstrict jihu a teplejsim zitrkum. Nase prvni zastaveni neni od Hanoje az tak vzdalene. Na ceste do byvaleho kralovskeho sidla Hue delame prestavku v Ninh Binhu.

Pokračování »

Velke mesto, zive mesto, lidnate mesto, hlucne mesto, motorkove mesto – tak takova je Hanoj. Hlavni mesto Vietnamu a prvni „velke“ zastaveni na nasem severojiznim tahu. Mesto, ktere nekteri miluji, jini nenavidi, ale ktere jednoznacne neni nikomu ukradene. Mesto, ktere na prvni pohled nema co nabidnout, ale uz na ten druhy se v nem daji nalezt podivuhodne veci…

Pokračování »

Tak – a jsme ve Vietnamu. A ani to nebolelo. Vizum jsme bez problemu ziskali v Kumningu v Cine, hranice prosli – jedno razitko vystupni, jedno vstupni a jsme tady. A kam ted?

Jak asi vite, Vietnam je takova docela slusne tahnouci se nudle, coz je z pohledu naseho putovani naprosto idealni. Prijizdejice z Ciny a mirice do Kambodzi muzeme jet jednoduse ze severu na jih, do vetsiny mist se vcelku bez problemu dostaneme a ani toho moc nevynechame.

Pokračování »

Stejne tak jako v lonskem roce, dlouho jsme se nechavali prekvapit mistem, do ktereho nas vitr zavane na Vanoce a Silvestra – dva svatky, ktere jsou v Evrope a jinych krestanskych zemich hojne oslavovany. Momentalne jsme ale v Asii, ktera zcela jiste temto dvema dnum moc pozornosti venovat nebude, a tak nase ocekavani nebyla nikterak velka. Ba naopak, spis jsme byli smireni s tim, ze se nebude nic dit.

Pokračování »

A jak to tedy dopadlo s rozmarnymi delfiny? No jasne, tusili jste to :-). Vsichni ti, kteri predpovidali pesimistickou variantu, meli pravdu.

Bylo to jako takove male dejavu. Ranni vstavani stejne krusne, voda stejne mokra a studena, vitr opet foukavy, kajaky zase bez moturku, takze opet musime makat, a prestoze drandime zatoku zleva doprava a zase zpatky, vsichni delfini se nam jen smejou nekde ode dna. Proste ani nase druhe prekonani sama sebe je nijak nepresvedcilo, aby vystrcili alespon jednu ploutev :-).

Pokračování »

Vylet na ostrov Fraser je za nami, ale tim nas pobyt na Rainbow beach jeste nekonci. Kdepak. Prestoze jak uz jsme rekli, samotne mestecko nicim zajimave neni, hned v jeho blizkem okoli se daji podnikat ruzne veci – jako napriklad uzivat si radeni v morskych vlnach ve spolecnosti delfinu.

Ne plavmo – na to je voda moc studena a vlniva. Misto toho se pouzivaji jednoduche plastove kajaky (takove na prvni pohled relativne forove vylisky), ktere sice jednoho zmaci skoro jako by byl ve vode, ale udrzi ho dobre nad hladinou. Moc se tesime – podle mistnich se v zatoce celorocne zdrzuje houf asi tak dvou stovek delfinu a kdyz je klidna voda, tak se jich vynori klidne dvacet a plavou spolecne s kajakama. A taky byvaji k videni morske zelvy a rejnoci a dalsi rybicky…

Pokračování »