Vzhuru za vuni Orientu

Neděle 22.3.2009

Priletame do KalkatyJeden by si mohl rict, ze nas jiz po roce a pul cestovani (z toho pul roku v Jihovychodni Asii) nemuze nic rozhazet, prekvapit a zarazit. Jakozto ostrileni cestovatele, kteri si doposud zvladli poradit s kazdou situaci, bychom se v cizich zemich meli citit jako ryby ve vode. A taky ze citime – v tech, ktere jsme jiz projeli. Ted ale pred nami lezi orisek, jehoz tvrda slupka dokazala prekvapit jiz nejednoho cestovatele. Mnozi se po sverepych bojich posleze dostali k jeho sladkemu jadru, ktere si nadosmrti zamilovali; mnozi si vsak na tvrde slupce vylamali zuby a trpce zanevreli. A tak i nas provazeji pochyby, jak si s touto miliardovou a naprosto jedinecnou zemi poradime. Ale verime, ze to zvladneme na vybornou. Damy a panove, pripoutejte se – za chvili pristavame v Kalkate.

Indicka viza jsme bez problemu ziskali na ambasade v Bangoku, po internetu koupili letenku s jedinou nizkorozpoctovou spolecnosti, ktera do Kalkaty leta (Air India Express), v pouzitych knizkach sehnali za hodne vyhodnou cenu jednoho hodne starickeho pruvodce Lonely Planet a pak jsme jiz jen odpocitavali posledni dny, ktere nam v Thajsku zbyvaly. Dny bez problemu v rozvinute spolecnosti, kde vse funguje a vicemene neni co resit. Tomuto blahu vsak zanedlouho odzvoni. O Indii je znamo, ze nema nic ze sporadane zeme, ale naopak ma navic spoustu vseho ostatniho – spoustu hluku, smradu, odpadku, hygienickych problemu a taky najezdniku na nervy turistu v podobe ruznych nahanecu a pretahovacu. Neni divu, ze jeden ma problemy tohle vsechno ustat. Je to ale take zeme uzasneho kulturniho dedictvi, pestrosti a jedinecnosti – a to je presne to, co nas na ni fascinuje. Tak tedy doufame, ze to dobre nakonec vsechny sramy z boju zalepi a my si budeme odnaset jen ty pozitivni vzpominky.

Takova je Indie…

Let z Bangkoku do Kalkaty je relativne kratky (jen 2,5 hodiny), tedy uspornost spolecnosti by byla zcela miste. O to vetsi je nase prekvapeni, kdyz jsme za cenu necelych 100 dolaru byli dopraveni nejen tam, kam jsme chteli, ale ani jsme nemuseli platit zadne odletove taxy a navic jsme v letadle dostali docela luxusni svacinu. Zcela jine kafe oproti letu s Air Asia do Ciny, kdy jsme si i vodu museli kupovat. Kdo vi, z jak velke casti je toto spojeni dotovano business tridou standardnich letu :-).

Ale i takova je Indie…

V Kalkate mame domluvene ubytko opet u hodneho couchsurfera, tudiz nasi jedinou starosti po priletu je pouze se presunout. Tedy „pouze“. Mit detailni mapu a popis cesty, nebyl by to zadny problem. Adytia nam vsak poslal jen adresu s tim, ze bydli v jizni casti Kalkaty a asi tam nejaky autobus z letiste jezdit bude, ale jaky, tak to bohuzel netusi. Nejjednodussi pry pro nas bude vzit si predplaceneho taxika. Ludvika vsak popada bojova nalada – preci nebudeme platit nejake nehorazne penize za taxika (ktera byvaji na letistich znacne predrazena), kdyz muzeme jet autobusem. Nejak to vyspekulirujeme.

A mame stesti – hned za priletovou zonou vedle kancelare predplacenych taxiku je malinkate turist info. Mnozstvim letaku nikterak nepreteka, ale pani mluvi velice slusne anglicky, nasla pro nas mapu a dokonce vi, jakym autobusem jet pres cele mesto do „nasi“ ctvrti. Tak to je super. Hura na nej – jedine, co nas mate, je jeji informace „vyjdete z letiste branou cislo dve a pul“. Kdo kdy slysel o vychodu dve a pul? Dve ano, tri klidne taky, ale co s tou pulkou? :-) Ujistujeme se jeste dvakrat, ale dve a pul je to jedine zarucene. No nejak to bude.

I takova je Indie…

Vychazime pred halu a hned kolem nas sroceni taxikaru.
„Taxi madam? Taxi sir?“
„Ne diky, my jedeme autobusem.“
„Tady zadny autobus nejezdi; do mesta musite taxikem!“
No jasne – to zname. Kdokoliv je zainteresovany a muze si jednoduse prijit k penezum, ten vam nikdy spravne neporadi a naopak bude klidne lhat. A taxikari jsou samozrejme ze vseho nejhorsi. Kdepak mili panove – svoje taxiky si klidne strcte za klobouk. My vime, na cem jsme. Tedy castecne – zadne brany z letiste nevedou, vidime jen parkoviste a stromy. Ted tedy najit nekoho, kdo nas spravne nasmeruje k autobusu – co treba tady pan hlidac parkoviste? Ten za to, ze nam poradi, neprijde o vubec zadnou korunu, a tak nas nasmerovava na hlavni tridu, kde skutecne frci jeden autobus za druhym.

Tomu nasemu to nejakou dobu trva, a tak stojime a cekame. Vcelku klidne, nebot vime, na co cekame. Nase necinnost vsak zrejme nenechava klidne nase spolucekatele. Jiz takhle jsou zrejme v soku, ze vidi dva belochy s batohy, jak misto na taxika cekaji na jeden z mistnich rozhrkanych a temer se rozpadajicich autobusu. A zrejme jim to neda spat, proc k tomu navic uz cekame nejakou dobu. Takze k nasemu prekvapeni se nas asi po deseti minutach cekani ujimaji dva mistni s otazkou kamze to mame namireno. Odpoved, ze jsme OK a ze vime co a jak, nic neznamena, tak jim ukazujeme adresu, kam mirime. Pozdvizeni, ktere to vyvolalo jsme snad jeste nezazili. Nasi dva pomocnici samozrejme netusi, takze se behem par vterin sebehla skupinka asi desiti dalsich, vsichni dali hlavy dohromady a snazi se prijit na nejake kloudne reseni, kterym by nam poradili. A pak ze Indove jsou ziskuchtivni napalovaci… tyhle dobre duse jsme vlastne ani nezadali a pomoc nam nabidli sami.

Kontrast, kam se clovek podiva

Jedinym problemem v techle situacich je to, ze vam tady nikdy nereknou, ze nevedi. A radeji vam vzdy poradi alespon neco – bohuzel tri ruzni lide vam muzou poradit tri naprosto odlisne veci (samozrejme na tu stejnou otazku), takze je obvykle lepsi byt informacemi vyzbrojen dopredu. Stejne jako tentokrat – nakonec nam byly prozrazeny dva autobusy, z nichz ani jeden bohuzel neodpovidal tomu, co uz jsme vedeli. Takze jsme moc podekovali, pomysleli si sve a v tom okamziku jel ten „nas“ bus, my naskocili a uz jsme se vezli. A mame to zadarmo – no tedy temer. Jednoznacne 14 rupii (coz dela asi 6,5 koruny za oba) je v porovnani s 260 za taxika v podstate nic.

Shodili jsme batohy do kouta, dobre se usadili a uz se jen divame a uzivame si svych prvnich dojmu. Pred par lety jsme byli v Nepalu, odkud jsme si na ceste domu na den zaskocili do Dili. I pres vsechna negativa nas to fascinovalo a vedeli jsme, ze tohle je definitivne zeme, do ktere se chceme vydat na delsi dobu. A ted tu jsme. A opet pres vsechny nedostatky vnimame vse nadsene a jako s tisickrat zostrenymi smysly – ohromna pestrost barevnych sari, propletajici se lide na ulicich, troubici auta a autobusy, prekrikujici se predavaci, spousty vuni a pachu, ktere se vzajemne prebijeji a tezko rict, ktery z nich prevlada. Hodinu a pul trvajici jizda autobusem nam nabidla tak uzasne prepestrou mozaiku, ze si tu tuhle zemi opet zamilovavame. Vime ale, ze to tu nebude jednoduche – je to i zeme spousty rozporu, chudoby a lidske bolesti, se kterymi mame problem se vyrovnat. Pres to vsechno jsme ale radi, ze tu jsme. Takze jeste jednou mili a vazeni – vitejte v Indii.

Vitejte v Indii!

5 komentáře k článku "Vzhuru za vuni Orientu"

  1. Honza z Cameron Highlands :)

    Ahoj, zdravím vás oba z vyhřáté Prahy!
    Indie se vám snad bude líbit, ačkoli já s ní měl místy trochu problém a zvykl jsem si až tak po dvou týdnech. Vás ta země možná, potom co už máte za sebou, tolik nepřekvapí, ale já byl z té špíny a ve městech hluku, aut a smogu ze začátku opravdu dost v šoku. Přes to všechno je to ale úžasná země a rozhodně stojí za to ji vidět.

    Díval jsem se na váš plán cesty – jestli můžu dát jediný maličký tip, přidejte si Varanasi, je to hodně zvláštní místo

    No, ať vám kari chutná a pište dál, hezky se to čte. :)

  2. Honza

    Vy jste asi nečetli Harryho Pottera. To by vás východ číslo 2,5 nepřekvapil…

  3. Eliska Malinova

    Zdravim cestovatele,

    uz nejakou dobu Vasi cestu sleduji – mate uzasne stranky a urcite jeste uzasnejsi zazitky…s manzelem se taky chystame na cestu, ale rozhodne ne tak dlouhou jako je vase…jen jsem se chtela pridat k doporuceni o Varanasi (Indii jsem navstivila pred 10 lety – toto leti!) a opravdu si ji zamilovala – Varanasi bylo jedno z favorite places…

    mejte se fajn

    Eliska Malinova

  4. Terka a Ludvik

    2 Eliska a Honza:

    Diky moc obema za pozdravy i tipy na cestu. Varanasi je jednoznacne jednim z mist, ktere v Indii vynechat nemuzeme a ani nechceme. Mozna, ze jsme ho v planu nasi cesty zahrnute nemeli, ale ten plan vznikal tak nejak na koleni pred odjezdem a vzdy mel slouzit spis jako berlicka pro celkovou predstavu, kudy se asi nase cesty budou ubirat. Jednoznacne se ale podle nej neridime :-).

    Ve Varanasi jsme uz byli a bylo to fakt super – hodne zajimave a mysticke mistecko. Meli jsme z neho dopredu trochu obavy, ale nakonec to bylo zcela v pohode.

    Jinak Indie celkem je skvela, ackoliv da hodne zabrat. My ani tak nemame problemy s hlukem, spinou a smradem – po Jizni Americe a Jihovychodni Asii to uz neni tak ohromny rozdil, ale preci jen to chovani lidi je obcas sila. Obzvlaste od Agry dal v Rajasthanu…
    Ted jsme v horach a hned je tu prijemneji :-).

    Moc vas zdravime a Honzo – vzpominame na prijemny pokec v Cameronech. Bylo to super. Doufame, ze i ty sis zbytek cesty uzil a vse bylo bez problemu. Treba pokec u pivka muzeme nekdy v Praze zopakovat :-).
    Ahoj Terka a Ludvik

  5. Terka a Ludvik

    2 Honza:

    Mas pravdu – Harryho Pottera jsme skutecne necetli. A to jsme docela knihomolove. Jak to vypada, budeme muset doplnit zakladni vzdelani cestovatele a priste nam to bude jasny :-).
    Ale rucnik mame!

Naši sponzoři



Cestovní pojištění
Cestovní pojištění od GENERALI

Asistenční služba
Asistenční služba EUROP ASSISTANCE

Hosting stránek
a doména
Profesionální webhosting IGNUM

Stan, spacáky, vařič
Outdoorová výbava COLEMAN

Batohy
Batohy TREKSPORT

Bundy a kalhoty
Gore oblečení TILAK

Nabíječka, baterie
Energie od AVACOMu

Dezinfekce vody
Dezinfekce vody AQUAPLUS

Nádobí, rukavice
Outdoorová výbava YATE

Zpracování fotografií
Zoner Photo Studio

Cestovní kancelář
Cestovní kancelář Alpina

Autobusová doprava
Autobusová doprava Jenda

Prosm, zkontrolujte zadan daje

Pro dokonen rezervace prosm opite kd:

Dkujeme, drek jsme zarezervovali.

Kopii e-mailu s rezervac jsme zaslali vm i organiztorovi svatby.