Navsteva strycka Ho … v Hanoji

Sobota 10.1.2009

HanojVelke mesto, zive mesto, lidnate mesto, hlucne mesto, motorkove mesto – tak takova je Hanoj. Hlavni mesto Vietnamu a prvni „velke“ zastaveni na nasem severojiznim tahu. Mesto, ktere nekteri miluji, jini nenavidi, ale ktere jednoznacne neni nikomu ukradene. Mesto, ktere na prvni pohled nema co nabidnout, ale uz na ten druhy se v nem daji nalezt podivuhodne veci…

Jako vetsina cestovatelu se ubytovavame v tzv. Stare ctvrti (Old Quarter). Starsi a ne tak moderni cast mesta, ktera je znama svymi uzkymi ulickami s domky castecne nesoucimi prvky francouzskeho vlivu. A k tomu neuveritelny srumec na ulicich. Vietnam se se svymi 85 miliony obyvatel radi do nejlidnatejsi svetovetove dvacitky. Jak to pak asi vypada, kdyz se velky kus teto populace, ktery zije ve meste, vyvali ven do ulic? Hodne zajimave a jeden musi mit skutecne silne nervy, aby si zvykl. Ale kdyz si zvykne, naskytne se mu pohled na neuveritelne pestrou mozaiku mistniho zivota.

Na ulici je plno

Lide ve meste sice ziji ve meste, ale prevazna cast jejich dne se odehrava na ulici. Jiz od brzkych rannich hodin, kdy mistni rozhlas vyhlasuje novinky, navody na zdravy zivot a napady pro dnesni den, se ulice a ulicky zacinaji plnit. Jedna vedle druhe se oteviraji „diry ve zdi“ a majitele vytahuji sve zivobyti ven na chodnik. Tady je svec, tu opravuji motorky, tady pro zmenu prodavaji domaci potreby, tady je mala jidelnicka s plastovymi minizidlickami a ministoleckem, tady klempir vyklepava sve plechy, tady sekaji bambusy… a tak to jde dokola. Prostor ve zdi (obvykle ne vetsi nez dvakrat tri metry) je prilis maly na to, aby se tam vse zmacklo; na chodniku je vsak mista dost… a tak se chodnik promenuje v prodlouzenou cast techto kramku. A co myslite – kde zaparkuji zakaznici sve motorky nebo kola? Na okraji silnice? Kdepak, ta je na to prilis plna vsech okolo jedoucich motorek, mopedu, kol, cykloriksu a ostatnich vozidel a vozitek, kterych je tu v Hanoji nespocetne. Jedine misto, ktere tedy zbyva je opet chodnik. Jak mnohonasobne pestrejsi je zde vyuziti tak jednoduche veci, ktera se v Evrope zove chodnik a je vyuzivana chodci. No jo chodci…na ty jsme nejak pozapomneli. Kampak ti se na ten chodnik vejdou? Nevejdou. V Hanoji je chodnik na vsechno, pro vsechno, jenom ne pro chodce. Chodnik je preci pro ziti, obchodovani, pracovani, parkovani – ale ne pro chuzi :-).

Zastavene chodniky

A tak je chudak chodec donucen stati se soucasti verejneho provozu, nedobrovolne se sverit do pece vsech ridicu a ridicek a kraceje pri hrane silnice tise doufat, ze ho nic nesrazi. A nebojte – nesrazi. Prestoze mistni ridici (obzvlaste motorek) nerespektuji skoro nic a nikoho (jezdi si pravidla nepravidla – kdyz to jde a silnice je plna, tak klidne i po chodniku), jednu vec respektuji – chodce. Videli jsme hodne pomackanych plechu, ale nikdy, ze by se neco stalo pesim. Takze prestoze pro nasince je asi prvni den v ulicich Stare ctvrti jeden velky sok, nebojte – je to docela prca. Zhluboka se nadechnete a vykrocte pravou pri jedne ci druhe strane obrubniku a zacnete nasavat atmosferu. Zezadu na vas budou troubit motorky a auta, ale oni se vyhnou, budou na vas porikovat riksaci, ale odolejte, z bezpeci sedacky pred cykloridicem to uz neni takove dobrodruzstvi. Vytrvejte hrde ve svem pesactvi, protoze jak jinak si zblizka vychutnat to nepreberne mnozstvi zvuku a hluku a pachu a vuni a strachu a vzruseni a … no proste vitejte v Hanoji :-).

Jidelna na chodniku

Hanoj je sice velice ziva, ale ma i sva mistecka, kde se da alespon trochu ruchu ulic uniknout. Vcelku prekvapive je ve meste docela velky pocet vetsich i mensich jezer a rybnicku, ktere jsou dost casto obklopeny zelenym parcikem se stromy, travou, keri…coz je prostor, ktery nejblizsi okoli vody castecne odklani od okolniho ruchu. Brzy po ranu a pak zase navecer se na spouste mist schazeji mistni a stejne jako v Cine spolecne cvici ci tancuji a uzivaji si faktu volna a byti spolu. Ale ani pres den tu neni mrtvo – neustale tu brouzda spousta lidicek. Zamilovane dvojice, ktere maji chvili volno, rodice s detmi, jelikoz je tu hezceji a bezpecneji nez na ulici, domaci i zahranicni turiste, kteri si uzivaji chvilek klidu.

My to k nejblizsimu jezeru nemame prilis daleko – Hoan Kiem Lake, ktere lezi na okraji Stare ctvri, mame sotva pet minut od domu. Docela se nam tam libi, tak se k nemu vracime hned parkrat. Na rozdil od ostatnich jezer ma par svych specifik – jak kulturnich, tak i „zabavnich“.

Jezero Hoan Kiem

Nejdriv ta kulturni :-). Vodni hladina neni jednolita, ale na dvou mistech je prerusena dvema ostruvky. Na tom mensim na jednom konci jezera stoji mala Thap Rua („Zelvi vez“ nebo spis vezicka). Nepodarilo se nam sice zjistit, zda-li neco vyjadruje, jednoznacne je ale neoficialnim symbolem Hanoje. Na tom druhem (na druhem konci jezera) pro zmenu stoji maly chram (Ngoc Son temple), ktery v sobe skryva jednu zvlastnost. Podle legendy se v 15. stoleti, v dobe okupace Vietnamu Cinou, nebesa smilovala a vysla na pomoc Vietnamu. Tehdejsi vladce ziskal kouzelny mec, pomoci ktereho se mu podarilo vyhnat vsechny Cinany ze zeme a ziskat zpatky svou nezavislost. Po valce se vratil domu a kdyz odpocival u jezera, vynorila se z neho velka zelva, ktera si onen kouzelny mec vzala zpatky. Od te doby se dane jezero jmenuje Ho Hoan Kiem tedy Jezero vraceneho mece. Mec jiz nikdo nikdy nespatril, ale v chramku je nabalzamovana velka zelva, o ktere mistni veri, ze je to ta prazelva…

Prazelva

 Jo a k tem zabavnim strankam…jelikoz jsme v ramci turisticke oblasti, okolo jezera je spousta levnejsich i drazsich restauraci. No, my vetsinou jen mlsne chodime okolo, ale tady i na nas neco zbyva – na par mistech prodavaji vyborne cucy na klade za lidove ceny. A to nejlepsi na konec. Kdyz se mladi Vietnamci vdavaji, obvykle stravi cele odpoledne ve spolecnosti profesionalniho fotografa. Spolecne chodi po meste, vybiraji idylicka a romaticka zakouti a foti a foti a foti. Oblast Hoan Kiem Lake je jednou z oblibenych a tim padem sem rad miri Ludvicek, aby lovil portrety nevest :-).

Nevesta :-)

My mame Taticka Masaryka, Vietnamci pro zmenu Strycka Ho. Tedy Ho Ci Min (v originale Ho Chi Minh). Sice strycek, ale vlastne taky takovy taticek – zakladatel mistni komunisticke strany, bojovnik za svobodu, vudce Severniho Vietnamu, charismaticky hlasatel – na co si jen jeden vzpomene, da se pravdepodobne zahrnout do vyctu jeho kvalit. A Vietnamci si sveho strycka nalezite povazuji – nejen, ze je po nem pojmenovana rada mist (prejmenovanim Saigonu na Ho Ci Minovo mesto pocinaje, pres nazvy ulic az po oznaceni mistnich muzei), ale po vzoru par dalsich velikanu se rozhodli zachovat ho na vecnost. A tak jej nabalzamovali, ucesali, nalicili, nalezite oblekli a ulozili do proskleneho sarkofagu v Ho Ci Minove vlastnim mauzoleu. No to by bylo, abychom se tam nevypravili…

Mauzoleum

Ho Ci Minovo mauzoleum spolecne s par dalsimi budovami a zajimavostmi vytvari jeden velky komplex nedaleko Stare ctvrti, tudiz neni vubec zadny problem se k nemu dostat. Samotne mauzoleum je ve stredu veskereho deni, pred nim se rozklada velka travnata plocha. Ale na tu vas nepusti. V okoli rozmisteni vojaci v uniformach a s prisnym vyrazem na tvari vas postupne navedou do male ulicky z boku, kde zacina to spravne toco. Na navstevu mauzolea je nutno se radne pripravit. Uz dopredu je treba vedet, ze cokoliv v delce nad kolena, tilka ci jakkoliv nevzhledne, zasle ci provokativni obleceni vas jiz zde vyradi ze zastupu potencialnich zajemcu o shlednuti zaslouzileho mocnare. Pokud jste prosli, fajn – druha faze je vcelku jednoducha. Spociva v odlozeni veskerych veci do uschovy. Ani maly fotak, ani mobil vam nebude v kapse ponechan – neni povoleno porizovat obrazky v jakekoliv forme. Takze ho rovnou hodte do batohu. O ty se v uschovne staraji docela dobre a ani za to nic nechteji.

Prosli jste kontrolou obleceni, zavazadel a detektorem kovu, tudiz muze nastat faze tri – samotna navsteva. Takze jdeme na to. Jedna dva tri – vyrovnat hezky do dvojstupu. Narovnat. Nemluvit. Nekaslat. Cepice dolu. Ruce z kapes. Neplivat. Nesmrkat. NESMAT SE, radeji vlastne ani se neusmivat. I to by mohlo byt podezrele a brano jako znevazovani, na coz jsou tady nalezite haklivi. Vse dodrzeno? Tak dobra. Muzeme dovnitr. Udrzujte hezky pomalou konstantni rychlost. Nezastavovat se. Nefotit (vlastne stejne neni cim).

Mauzoleum je jako jedna velka krychle, uvnitr ktere je ve vyvysene mistnosti ulozeny proskleny sarkofag. A v nem lezi a spi strycek Ho. Na zvednutem podstavci, aby ho vsichni hezky videli, ale dostatecne daleko, aby na neho nedosahli. Zastup z jedne strany vejde do mistnosi, ze trech stran ji obkrouzi, aby na druhem konci mistnost zase opustil. A strycek spi – ani nezamrka, ani se nepohne. Vypada spis jako jedna z tech novodobych voskovych figurin.

Tak a jsme venku. Konec vsech zakazu, prikazu a rozkazu. Muzeme si dojit pro veci – cely zbytek arealu je jiz normalne pristupny se vsim. Premyslime, jake pocity to v nas vyvolalo. Nase prvni mauzoleum. A na dlouho dobu asi i posledni, protoze jich mnoho takovych neni. Zcela jiste je to zvlastni pocit. Poprve jsme vubec videli mrtveho cloveka (teda nepocitaje v to jiz zcela vyschle mumie). Na jednu stranu mate pocit, ze kazdou chvili otevre oci a zamava na vas, na druhou stranu skutecne pusobi spis figurinove nez lidsky. Skutecne zvlastni. Chvili jeste sledujeme zastup mirici dovnitr – vic nez cizincu (kteri zcela jiste stejne jako my miri dovnitr predevsim ze zvedavosti) jsou tu mracna mistnich. Nekteri take jen ze zvedavosti, ale na spouste je videt hluboka ucta a oddanost.

Prezidentsky palac

Po chvilce sbirame sve saky paky a vyrazime na obhlidku zbytku mistnich zajimavosti. Hned vedle muzea je oploceny areal Prezidentskeho palace (do ktereho vas nepusti) a byvale Ho Ci Minovy rezidence (ackoliv to je snad prilis honosny vyraz pro tech par domku, ktere zde mezi stromy u rybnicka stoji), kam vas pusti, ale pozor na jakykoliv krok mimo vyznacenou cesticku. To se mistnim hlidacum nelibi a hned vas zenou tam, kde mate povoleno byt. (To se obzvlaste prihodilo Terce kdyz si chtela prohlednout zblizka rybicky v rybnicku :-). Prostranstvi obchazime sami a obcas se pri tom pritocime k nektere z organizovanych anglicky mluvicich skupin, abychom zjistili, kolik nam toho unika, kdyz nemame pruvodce. „Toto je peugeot“, di jeden z pruvodcu na adresu auta, ktere stoji pred nami. I tabulka vedle v anglictine rika to same a take, ze ho HCM pouzival. Tak zase o tolik zrejme neprichazime :-).

Po shlednuti HCM rezidence se zastavujeme u Dien Huu Pagody – male pagodky ve stylu „chaloupka na muri nozce“ (skutecne stoji na jednom drevenem piliri, uvnitr je maly oltarik a nahoru se musi po schodisti ala zebriku) a mirime k velke budove stojici za mauzoleem – Ho Ci Minovo muzeum. Funkcionalisticka budova v nas vzbuzuje zvedavost, ale preci, nebude to jen maskarada? Nejakou dobu zvazujeme, zda-li mame chodit dovnitr, ale pro zajimavost a kdyz uz jsme tady…

Dien Huu Pagoda

Obsah muzea se da docela dobre odhadnout z jeho nazvu. Skutecne vetsina veci se toci okolo vzniku komunisticke strany ve Vietnamu, procesu boje za osvobozeni od francouzske nadvlady a pote za sjednoceni Severniho a Jizniho Vietnamu po jeho rozdeleni v roce 1954. Ho Ci Min byl (a pravdepodobne doposud je) nejvyraznejsi politickou figurou, ktera stala u vseho a za vsim. Neni tedy divu, ze cele muzeum je castecne jeho zivotopisem a popisem udalosti s nim spjatych.

Ho Ci Minovo muzeum

Muzeum neni zcela marne – problem je trochu v tom, ze se soustredi primarne na tiskove zaznamy, ktere zde ve velke mire ukazuje a ktere slouzi k „vypraveni pribehu“. Spousty novinovych clanku, popsanych fotografii, letaku… Zcela jiste extremne zajimave pro domaci a pro ty, kteri jiz neco vedi. Pro cloveka, ktery prichazi do muzea pro to, aby se neco dozvedel, je tu prilisne more prilis detailnich informaci a chybi nejaka zakladni kostra. Aby si jeden udelal komplexni obrazek, musel by projit vsim, na coz by spotreboval klidne cely den. Jednoznacne ale je to misto zajimave a pokud nepocitate kazdy dolar (coz je radove vyse vstupneho), tak muzete zaskocit.

Strycek Ho

Tak, co jsme jeste vynechali a nezminili se? Chram Pisemnictvi – petinadvorni komplex, ktery byl soucasti prvni vietnamske univerzity jednoznacne stoji za navstevu. Stejne tak i Etnologicke muzeum – relativne velky komplex, ktery se predevsim soustredi na predstaveni vietnamskych etnickych minorit (kterych je neco pres 50). Uvnitr budovy je spousta fotek, ukazky rukodelne vyroby i figuriny v zive velikosti predstavujici to ci jine remeslo. A venku na zahrade stoji ukazky ruznych druhu obydli, ktere zastupci ruznych (predevsim horskych) minorit vyuzivaji. Moc pekne udelane.

Chram Pisemnictvi

Etnograficke muzeum

A co jednoznacne stoji za videni, je predstaveni Vodnich loutek. Vec ktera je vietnamsky unikatni. Drevene loutky na dlouhych vodicich tycich tancuji na hladine „rybnicka“, ktery je nedilnou soucasti divadelniho podia, a „vypraveji“ pribehy ze vsedniho zivota i mytologie. Cele predstaveni je doprovazeno malym orchestrem a stejne tak i zpevaky / vypraveci. Je docela zajimave, ze je to vec, ktera na rozdil od jinych kulturnich predstaveni nevznikla u dvora, ale naopak prisla z venkova. Vodni loutky vymysleli farmari na ryzovych polickach, kdy si pro pobaveni sebe i ostatnich zacali prostrednictvim loutek vypravet pribehy. A protoze ryzova policka a jejich okoli jsou plna vody, vymysleli netradicni loutky a zacali vyuzivat vodni hladiny. Z venkova se pozvolne predstaveni prenesla do mest, vznikla sofistikovanejsi verze a dnes je to nedilna soucast mistniho folkloru.

Vodni loutky

Vodni loutky

 Dalo by se povidat dal a dal, ale to nejdulezitejsi jsme vam prave ve zkratce asi rekli. Stejne – nejlepsi je vyrazit a prozit si to na vlastni kuzi, jako jsme to udelali my :-).

Ale abyste nerekli, ze uz vam nepovime vubec nic, tak pridame jeste par radek o nasem dvoudennim vyletu, ktery se nejjednoduseji podnika primo z Hanoje.

Halong Bay

Kdo uz je ve Vietnamu takhle vysoko na severu a ma Hanoj za sebou, zcela jiste si nenecha ujit vylet do zatoky Halong Bay. Necele tri hodiny v autobuse smerem na vychod a clovek se ocitne u more, kde se jiz nedaleko od pobrezi zvedaji vapencove ala krasove skaly a seskupeni primo z vody. Z pevniny toho ale neni moc videt, a tak se vsichni naloduji na vietnamske dzunky, ktere vas dopravi primo mezi skaly – chvilemi si dokonce jeden pripada jak v oblasti fjordu. (Anebo alespon na nas to tak pusobilo.)

Halong Bay

Halong Bay

Prestoze se da jet i jen na odpoledni vyjizdku, my jsme neodolali a zustali na lodi pres noc. A bylo to fajn – videli jsme vsechny mozne i nemozne skalni formace, plouvouci vesnicky a prodejce ovoce, zeleniny i vodnich priser, jezdili jsme na kajacich, prozkoumavali jsme fantastickou (i kdyz bohuzel dnes jiz mrtvou) krapnikovou jeskyni, uzivali jsme si zapadu slunicka, kdy se standardne smogova obloha najednou vycistila a modre nebe se na nas zasmalo, vecer jsme mavali na usmevavy mesic a pocitali hvezdicky v jeho okoli.

Nocni romantika

Byly to skutecne dva fajn a nicnedelaci dny a kdyz jeden odhledl od organizace a nechal svuj vztek vybublat, tak to bylo uplne super. Holt to je Vietnam – zasveceni jiz vedi a pro ty ostatni si nase vietnamske postrehy a zklamani nechame na priste. A tedy pro tentokrat – tadydadyda a to je vsechno.

Dalsi fotky:

Chram u Dien Huu pagody Chram u Dien Huu pagody U chramu… Zivot na ulici Z etnografickeho muzea… Nalodujeme se Jeskyne v Halong Bay Plovouci prodavacky

———————————–
Prakticke info pod carou:

Prvni poznamka Hanoje se tykajici je predstaveni Vodnich loutek. Prestoze je hned nekolik predstaveni za den az do pozdniho vecera, cestovni kancelare je vsechny rychle rezervuji. Takze pokud chce mit clovek vyber casu, je dobre rezervovat minimalne dva dny dopredu a to jeste lepe dopoledne. Na ten samy den neni v podstate mozne listek sehnat.

Druha poznamka se vas tyka pouze pokud budete chtit vizum do Kambodzi. Chteli jsme mit jistotu papiru v pasu a v Hanoji nam ho vydali na pockani behem 15 minut za 400 tisic dongu (23 dolaru). Pozdeji se potvrdilo, ze lze vizum ziskat primo na hranicich s Kambodzou asi o dva dolary levneji.

A jeste k Halong Bay. Vylet je mozne zaplatit jednoduse v jedne z mnoha cestovnich kancelari v Hanoji, nebo si ho poskladat samostatne. Vrele muzeme doporucit variantu prvni. Verejny autobus do Halong Bay sice jede, ale pak si stejne musite zakoupit turu, aby vas priradili k dalsim turistum na nejake lodi. Protoze jinak je cenik hodne divoky – plati se pronajem cele lodi, poplatky za den na vode, noc na vode, priplatky za ruzne trasy a to jeste nepocitaje nutnost zaridit s majitelem lodi ubytovani a stravovani. (Overeno v pristavu.) Zkratka nejjednodussi je v Hanoji koupit turu a mate to z hotelu k hotelu se vsim vsudy. Ceny za nejlevnejsi variantu (2 dny s prespanim na lodi, doprava, jidlo, pruvodce) se pohybuji od 32 do 45 dolaru. Vyplati se koukat po nejnizsi cene, protoze i kdyz zaplatite o 10 nebo 15 dolaru vic, budete si na lodi povidat s lidmi, co zaplatili min… Uroven lepsi varianty tury (take 2 dny s prespanim na lodi) za 65 – 90 dolaru bude pravdepodobne o neco vyssi, ale ani zdaleka ne o tolik, kolik odpovida rozdilu ceny.

Jeden komentář k článku "Navsteva strycka Ho … v Hanoji"

  1. ZuzkaH?

    Ahoj,
    díky za krásný barevný článek. Moc se mi líbil, zvláště to představení vodních loutek, dozvěděla jsem se o něm poprvé. Je to určitě zajímavé, podívat se na zemi, se kterou nás leccos spojuje (minulost i současnost) z druhé strany. Ten Ho Či Min je zajímavá postava, viděla jsem televizní dokument. Myslím, že ta úcta obyvatelstva je docela pochopitelná. Je zakladatelem nezávislosti, v tom dokumentu ho výstižně charakterizovali – něco mezi Mao Ce Tungem a Ghándím. :-)

Naši sponzoři



Cestovní pojištění
Cestovní pojištění od GENERALI

Asistenční služba
Asistenční služba EUROP ASSISTANCE

Hosting stránek
a doména
Profesionální webhosting IGNUM

Stan, spacáky, vařič
Outdoorová výbava COLEMAN

Batohy
Batohy TREKSPORT

Bundy a kalhoty
Gore oblečení TILAK

Nabíječka, baterie
Energie od AVACOMu

Dezinfekce vody
Dezinfekce vody AQUAPLUS

Nádobí, rukavice
Outdoorová výbava YATE

Zpracování fotografií
Zoner Photo Studio

Cestovní kancelář
Cestovní kancelář Alpina

Autobusová doprava
Autobusová doprava Jenda

Prosm, zkontrolujte zadan daje

Pro dokonen rezervace prosm opite kd:

Dkujeme, drek jsme zarezervovali.

Kopii e-mailu s rezervac jsme zaslali vm i organiztorovi svatby.