V jezere Titicaca relativne nedaleko od Copacabany lezi 2 ostruvky, ktere hraji velmi dulezitou roli jak v predincke, tak i incke mytologii. Jedna se o Ostrovy Slunce a Mesice, kde podle mistni mytologie buh Con Tiqui Viracocha stvoril Slunce, Mesic a Hvezdy a take prvni lidi, mezi kterymi byli i praotec Inka Manco Capac a jeho sestra – manzelka Mama Ocllo, kteri jsou dle incke mytologie povazovani za zakladatele Incke rise.

Jezdi se na oba ostrovy, ale Isla del Sol je preci jen vyhledavanejsi. Jednoznacne proto, ze je vetsi a da se na nem stravit vic casu, da se zde trekovat a vcelku bezproblemove stravit noc v mistni vesnicce a predevsim severni strana ostrova je bohata na historicke „pamatky“.

Rada lidi sem jezdi na otacku na jeden den, ale vzhledem k casu, ktery clovek stravi na clunu cestou tam a zpatky (asi dve hodiny jedna jizda), toho na samotny ostrov uz tolik nezbyva. Coz je vcelku skoda. My se rozhodujeme zustat pres noc a dobre jsme udelali.

Prenocovacich moznosti je nekolik – da se tu jak stanovat (a to skoro kdekoliv), tak i vyuzit klasickych ubytovacich kapacit. Prave tuhle variantu jsme zvolili i my. Musime priznat, ze v momentalni destove sezone, kdy standardne tak minimalne pul dne proprsi, nam na jeden den vytahovat stan prijde jako pekna otrava a pak to jeste vsechno nekde susit, vecer se v nem tisnit :-). To radsi jednou pridame par bolivianu navic a mame to v pohode a suchu.

Ostrov Slunce neni na prvni pohled nicim zvlastni, ale ma sve specificke kouzlo, ktere nas uhranulo. Je obklopeny vodami jezera Titicaca, ktere zde jsou nadherne ciste a podle odrazu slunicka meni barvu od tmave modre pres modrozelenou az po tyrkysovou. Po obou stranach podlouhleho ostrova jsou paradni klidne zatoky, mala zelena policka a nekolik domku, proste pohadka. A za prvni zatokou je druha a pak dalsi…

Na severu ostrova jsou ony jiz zminovane ruiny (zbytky chramu a cosi dalsiho neidetifikovatelneho) a posvatny kamen, ktery prave slouzil bohu Con Tiqui pro tvorbu lidstva.  Odtud pak vede „hrebenova cesta“ az na jizni konec ostrova. Jsme docela vysoko nad hladinou jezera a je odsud krasny rozhled na vsechny strany.

Jizna cast ostrova je vic zabydlena mistnimi, takze je celkove zelenejsi a obdelavanejsi…sever je takovy hodne vysuseny. Jako vzdy, meli jsme velkou kliku, protoze ten hlavni den, ktery jsme stravili na ostrove, byl jednim z mala, kdy bylo skutecne hezky.

Druhy den rano se budime opet do deste – coz nam ale ve vyhratych postelich vubec nevadi. Postupne se nebe roztrhava, dest prechazi ve mzeni a i to nakonec ustoupuje a odpoledne na clunu se na nas uz zase smeje slunicko. Vracime se do Copacabany spokojeni a uz se tesime na nas dalsi presun – tentokrat nas ceka hlavni mesto Bolivie – LaPaz.

———————————————-

Prakticke info pod carou:

Hodne bylo jiz receno v clanku, ale jeste neco navic. V Copacabane je asi nejlevnejsi ubytovani a jidlo, co jsme v Bolivii potkali. Listek na clun na ostrov Slunce snadno zakoupite v budce v pristavu, pokud tedy nechcete vyuzit sluzeb recepce hostylku.
Na jihu ostrova je relativne levne ubytovani a o neco drazsi stravovani v restauracich, pro opravdu sporive nutno mit jidlo s sebou. Ostrov se da prejit i za jeden delsi den, ale vzhledem k odjezdum lodi zpatky do Copacabany to neni prilis pohodlne a je lepsi alespon jeden den na ostrove stravit.

Tento článek byl publikován dne 12. 1. 2008 (Sobota) v 08:30 v rubrice 06. Bolívie. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Komentáře a trackback jsou uzavřeny.