Po stopach Inku

Sobota 5.1.2008

Cuzco a Valle Sagrado – hlavni mesto davne Incke rise a srdce jejich kultury. Misto opredene mnoha legendami. Misto, kde historie a mysticno dycha na kazdem kroku. Pocatek cesty k dnes jiz novemu divu sveta – Machu Picchu. A taky jedna z nejproflaknutejsich a nejturistictejsich destinaci v celem Peru. Jak nekteri s oblibou tvrdi – „kdo nevidel Machu Picchu, jako by nebyl v Peru“. Tak se tedy i my vydavame na pout za starobylymi civilizacemi, abychom se nechali presvedcit…

Prave vzhledem k turisticke proflaknutosti jsme si nedelali dopredu zadne iluze. Musime vsak priznat, ze Cuzco a jeho okoli nas totalne dostaly. Nadherne pamatky, vcelku dobre spravovane, zajimava kultura, az na vyjimky i vcelku prijemny pristup k turistum, takze dle nas si tu proflaknutost zaslouzi opravnene :-).

Cuzco

Uz samotne mesto stoji za videni – kolonialne-incke centrum je fakt moc pekne. No skutecne kolonialne incke. Pote, co byla posledni basta incke rise dobita a Spanele se zacali roztahovat po Jizni Americe, nejjednodusi bylo budovat jejich sidla jiz v mistech, kde neco stavalo. V nekterych pripadech se to resilo jednoduchym svrzenim starych staveb a postavenim novych. V Cuzcu na to sli ale vcelku salamounsky. Ve vetsine pripadu byly jako zaklady pouzity puvodni incke stavby, na ktere pak byla napasovana kolonialni architektura. A tak neni bez prekvapeni, ze zde mistni domy stoji na inckych zakladech, ze katolicky kostel stoji na zbytcich inckeho chramu a na protejsi strane ulice je videt zed byvaleho vezeni posledniho inckeho panovnika.

Cuzco, centrum

Za zminku urcite stoji porovnani preciznosti, kterak dane kultury sve stavby budovaly. Inkove, prestoze bez malty, jen mistrnym sesazovanim kamenu do sebe jednoznacne boduji, protoze kdykoliv postihlo Cuzco nejake zemetreseni, incke zdi vydrzely bez uhony, zatimco ty spanelske, maltou slepene, se sypaly jak krabicky od sirek :-).

Ulicky Cuzca

Centru Cuzca dominuje jak jinak nez Plaza de Armas (neb tak se jmenuje hlavni namesti ve vsech peruanskych mestech) v cele s katedralou La Catedral. Je nadherna, je velika a vyzdoba uvnitr je impozantni. A je tu jeste jedna zajimavost – kdyz si prohlednete v katedrale obraz Posledni vecere, zjistite jednu vtipalkovinu – mistni malir jako hlavni chod namaloval na talir domaci pochutinu – tedy pecene morce :-). Uz jen kvuli tomuhle stoji vnitrek katedraly za videni. Skoda jen, ze se uvnitr nesmi fotit. Hned vedle je dalsi kostel, kostel La Compania s prilehlym klasterem, dalsi kostel je za rohem a dalsi hned o kousek dal :-). Zbytek namesti je lemovan paradnimi kolonialnimi domy s podloubim a drevenymi, paradne vyrezavanymi balkony v prvnim patre. Dnes jsou skoro ve vsech turisticke kancelare a restaurace pro movitejsi turisty.

Kostel La Compania

Z namesti vedou uzsi i sirsi, rovnejsi i krivolake, stoupajici ci plossi ulice a ulicky do vsech stran a urcite se vyplati jimi brouzdat a patrat, co je kde zajimaveho. At je to jiz nepreberne mnozstvi historickych staveb (nektere za penize, nektere zdarma), neuveritelny pocet vice i mene zajimavych muzei a galerii, obchody se suvenyry ci kvantum kavaren a restauraci, kde unaveny poutnik muze slozit sve stare kosti; muzete zkusit najit prosluly dvanactihranny kamen ci zed s hadatky, proste pro kazdeho se neco najde :-).

incky stavebni styl

A jak je to s cenovymi relacemi? Kdyz se rekne Cuzco, tak se kazdy chyti za hlavu a zhrozi se – to je preci jedno z nejdrazsich mist celeho Peru. I my jsme se toho obavali, ale…ne nadarmo se rika: „jaky si to udelas, takovy to mas“. Mesto, respektive jeho historicke centrum je sice ponekud drazsi, nebot tady turiste skutecne proudi cely rok a domaci se z toho snazi vytriskat co se da. Ale i domaci musi nekde jist a spat, takze kdyz si da clovek tu namahu a chvilku hleda, neni tu o nic draz nez v jinych mistech Peru. Jen je treba se smirit s tim, ze nebudete veceret na stribre a porcelanu za blikotaveho svetla svicek s vyhledem na hlavni namesti ci spat v prachovych perinach, mit soukromou koupelnu a televizi s 58 kanaly, z nichz nektere jsou i anglicke :-). Ubytovani se da sehnat jiz od 20 solu na noc (tedy v dobe nasi navstevy cena, kterou jsme prumerne platili vicemene v celem Peru) a vyborne ctyrchodove jidlo, kterym jsme se rozmazlovali, od 7 solu. A pak ze to nejde :-). A to jsme tu byli pres Silvestra…

Malovane stity domu v Cuzcu

Po navsteve nekolika muzei, kostelu a dalsich zajimavosti, po toulani se ulickami stareho mesta, navsteve cukraren, trhu, nakupu suvenyru a nezbytnosti mame Cuzco prozkoumane – a co dal? Preci hura na ruiny!

Jiz v nejblizsim okoli Cuzca se daji prolezat a studovat, a tak nacerpat mnoho z incke historie. Staci si jen vybrat. Co takhle Tambo-Machay, pravdepodobne misto ritualnich lazni? Nebo radeji Puka-Pukara, cervena pevnost hned vedle Tambo Machay s nadhernym vyhledem do okoli? Ci radeji trochu mysticna v podobe Quenqa, skalniho labyrintu pravdepodobne slouziciho obradum a tajuplnym ritualum? Anebo pro valecne nadsence primo nad mestem majestatni Sacsaywaman, ktery kdysi tvoril system obrannych zdi mesta? Vse je navic v temer dochazkove vzdalenosti (a kam se neda dojit, da se dojet mistnim mikrobusem)…takze se vubec neni treba obtezovat s cestovni kancelari :-).

Ritualni lazne Tambo Machay

Cervena pevnost Puka-Pukara

Obranne zdi pevnosti Sacsaywaman

Komu jeste tohle nestacilo a prahne po dalsich historickych kouscich :-), pak je treba jednoznacne vyrazit k tem vzdalenejsim ve Valle Sagrado („Svatem udoli“) posvatne reky Urubamby.

Naprosto nas nadchl Pisaq, coz je male mestecko prave v udoli reky Urubamby. Samo o sobe nijak extra zajimave neni, nepocitame-li uzasny nedelni trh, kdy jsou vsechny hlavni ulicky obsypany stanky se vsim moznym – ovoce, zelenina, kvetiny, jidlo a pak kvanta lakadel pro turisty – zname peruanske pestrobarevne obleceni, tasky, ponca, panenky,… Prestoze si nechcete nic koupit, i tak ma cenu se sem podivat – je to uzasne misto pro pozorovani mistnich lidi, prodavacek – indianek a vubec celeho toho mumraje.

Trh v Pisaqu

To hlavni, kvuli cemu sem kazdy miri, neni ale ve meste, kdezto vysoko nad nim. Tam na jakemsi skalnim ostrohu stoji hodne rozlozita byvala incka pevnost Pisaq. Nahoru se budto da stejnou cestou, kterou kdysi chodivali stari Inkove, anebo (pro mastnaky a ty co maji malo casu :-) je z druhe strany vybudovana silnice. Skoda pro ne – uz jen vylezt nahoru po strmych schodech okolo zemedelskych teras je zazitek sam o sobe :-). Schody jsme tentokrat zapomneli pocitat, ale bylo jich pozehnane…

Takovy schody do nebe…

Cela pevnost je hodne velka, sestavajici se z nekolika samostatne oddelenych casti vcetne inckeho hrbitova ve skale pod skalni rimsou. Provazany jsou mnozstvim cest a cesticek, schodu a schudku, obcas jen tak na uboci skaly. Nic moc extra pro ty, kteri maji problemy s vyskama. Je neuveritelne, co ty lidske civilizace dokazi vybudovat.

Starobyly Pisaq

Ani male mestecko Chinchero neni marnou zastavkou – zdeno-hlinene mestecko postavene na inckych ruinach s malym, nadherne uvnitr vymalovanym kostelikem. My jsme meli navic to stesti, ze jsme se tam dostali v dobe, kdy se na hlavnim namesti pred kostelikem slouzila novorocni mse. Cele prostranstvi tak bylo zaplneno lidmi, vetsina v jejich tradicnim obleceni (jakoze krojich) a bylo hrozne zajimave je vsechny pozorovat.

Mistni mumraj v Chincheru

A urcite nevynechejte Ollantaytambo. Uplne malinkate mestecko na „konci“ udoli (sem se jeste da dostat po silnici, dal uz jen vlakem anebo po svych). I Ollantaytambo je postavene na inckych ruinach, s uzkymi krivolakymi ulickami, odvodnimi kanaly a vsechny strane v okoli jsou posypany vetsimi ci mensimi ruinami s velkou rozlozitou pevnosti Ollantaytambo, tycici se primo nad mestem, v cele.

Destive Ollantaytambo

A i tady jsme meli velke stesti – na oslavy 1.ledna se i tady sesli domaci lide v krojich, zaplnili cele namesti a meli tu neco jako tymovou olympiadu v ruznych disciplinach. To bylo samozrejme neco pro nas a nas fotoaparat :-).

Mist, ktera stoji za navstevu, je v okoli Cuzca nespocetne a ani my jsme nemeli sanci „obehat“ vsechna. Uz ale i ta, ktera jsme mohli videt, vypovidaji o neuveritelne sikovnosti, zrucnosti a chytrosti nasich prapredku. A to jsme jeste nevideli zlaty hreb. Takze hura na nej…

Novorocni oslavy v Ollantaytambu

————————–
Prakticke info pod carou:

Autobusove nadrazi je v Cuscu kus od centra, porad je to sice jeste v dochazkove vzdalenosti, ale neni od veci zvazit taxika, protoze je to kus cesty a rozumna verejna doprava tam nejezdi.

Levne ubytovani se da poridit, jak uz je v Jizni Americe zvykem, v ulickach kolem hlavniho namesti (konkretne smerem do kopce, opacnym smerem nez k autobusaku). Nas dokonce rano na namesti odchytli nahaneci s nabidkou primo tech nejlevnejsich. Urcite se vyplati zkusit cenu usmlouvat, a pokud zustavate vic noci (a to se musi, kdyz chcete neco videt), pak byste nejakou slevu meli vyhadat urcite. Mistnosti a ubytko jako celek je dost jednoduche, ale dostacujici.

Vstup do velke casti zajimavosti v Cuscu a okoli (vcetne Sacred Valley) se neda koupit samostatne, ale pouze jako jeden velky turisticky listek (Boleto Turistico). V dobe nasi navstevy stalo 70 dolaru, pro studenty je to za polovic, ale dobre zkoumaji ISIC kartu a pokud je na ni cokoliv divneho, slevu neuznaji :-). Nektera muzea v listku zahrnuta byla pro nas spis vysmech, jak byla nekvalitni a mala, ale celkove clovek tech penez nakonec nelituje. Boleto Turistico totiz vedle muzei pokryva vstupy do vsech mistnich ruin (vcetne Pisaqu a Ollantaytamba). A jeden kulturne tanecni vecer v kulturnim stredisku v Cuzcu je jiz jen tresnicka na dortu. Jinak je v Cuscu jeste rada dalsich vyrazne kvalitnejsich muzei a do tech se plati vstupne zvlast.

Turisticke info (iPeru) v Cuzcu je na velmi dobre urovni, ochotne a v anglictine poradi jak s lokalni dopravou k okolnim ruinam nebo do udoli Urubamby (odkud, kdy a za kolik), tak ohledne Machu Picchu (doprava, treky…).

Doprava po okolnich ruinach (Tambo Machay, Pisaq a dalsi) se da koupit bud jako tura, nebo vyuzit lokalni dopravy, coz je vyrazne levnejsi a flexibilnejsi. U blizsich ruin se vyplati nechat se svezt dodavkou nebo busem k Tambo Machay, ktere je nejvzdalenejsi a od nej se pesky vracet do mesta a navstivit vsechny ostatni po ceste (Puka-Pukara, Qenqo, Sacsaywaman). Do Pisaqu a Ollantaytamba jezdi casto a bezproblemove tez lokalni autobusy (do Ollantaytamba budto primo ci s prestupem v Urubambe). Asi nejvyhodnejsi je navstivit Ollantaytambo jako zastavku na ceste na Machu Picchu, pokud nemate v planu navstivit MP nejakym z dobrodruznych zpusobu…

Nekdo muze namitat, ze pridana hodnota tury je v pruvodci, ktery vam o vsem povi – to je urcite pravda. Na vsech mistech se ale vzdy ochomitaji lokalni pruvodci, takze i bez cestovky muzete mit prohlidku s fundovanym vykladem. Jednim z problemu cestovek byva to, ze ne vsichni pruvodci jsou kovani v anglictine, takze pokud vase spanelstina je stejna jako jejich anglictina, muze se i pruvodcovana tura promenit ve vlastni prohlidku. Tim, ze se domluvite s nekym na miste, se pripadnemu pozdejsimu rozcarovani vyhnete :-).

A pokud se chcete dozvedet jeste neco, tak se nas zeptejte :-).

Jeden komentář k článku "Po stopach Inku"

  1. Karel WOLF

    Ahoj Terko a Ludviku, super clanek. Jste sikovni – ty reportaze Vam jdou cim dal tim lepe! Tady v Cuzcu jsme byli v cervnu 2007 na oslavach Boziho Tela (Corpus Cristi). Hodne stesti, ahoj Karel

Naši sponzoři



Cestovní pojištění
Cestovní pojištění od GENERALI

Asistenční služba
Asistenční služba EUROP ASSISTANCE

Hosting stránek
a doména
Profesionální webhosting IGNUM

Stan, spacáky, vařič
Outdoorová výbava COLEMAN

Batohy
Batohy TREKSPORT

Bundy a kalhoty
Gore oblečení TILAK

Nabíječka, baterie
Energie od AVACOMu

Dezinfekce vody
Dezinfekce vody AQUAPLUS

Nádobí, rukavice
Outdoorová výbava YATE

Zpracování fotografií
Zoner Photo Studio

Cestovní kancelář
Cestovní kancelář Alpina

Autobusová doprava
Autobusová doprava Jenda

Prosm, zkontrolujte zadan daje

Pro dokonen rezervace prosm opite kd:

Dkujeme, drek jsme zarezervovali.

Kopii e-mailu s rezervac jsme zaslali vm i organiztorovi svatby.