Severni Peru – stiny davnych predku 1

Neděle 2.12.2007

Kapitolu Ekvador a jeho poznavani mame za sebou a co ted? Ze by trochu sebevzdelavani se? Pro to je Severni Peru jako stvorene. Tedy ne ze by zbytek Peru nejak zaostaval, to v zadnem pripade, ale nekde se zacit musi :-).

Tak tady jsme!

Pro cestu z Ekvadoru do Peru jsme si zvolili, jak jinak, cestu pres hory. Tedy pro ty, kteri maji v ruce zrovna atlas Jizni Ameriky, je to cesta pres Loju v Ekvadoru do Piury v Peru. Puvodne jsme meli v planu jet dennim busem, abychom z te cesty taky neco meli. Jenze v Loje prsi jako z konve, predpoved nevesti zadnou zmenu, a tak nasedame na nocni autobus. Jeste neco malo pozorujeme okolni kopce a hory, v noci bez problemu prejizdime hranice a rano se docela v soku probouzime uprostred pouste… Prestoze je to vcelku jasne, nejak ani jeden z nas necekal, ze se skutecne ocitneme v prave a nefalsovane pousti – suche a vyprahle, rozlehle a spinave, rozpinajici se stovky kilometru podel pobrezi na obe strany. Tuny pisku, tuny prachu, tuny zhaveho slunce…

Poust severniho Peru

Ale i tahle na prvni pohled nehostinna zeme v sobe ukryva nejen zivot, ale i spousty historickych pamatek. V ruznych etapach lidske historie se na ruznych mistech sveta nachazely ruzne kultury – a zrovna Peru je na ne extremne bohate. Jeste pred tim, nez skoro celou zemi ovladla rise Inku (tedy cca pred rokem 1475), v ruznych jejich castech existovaly budto na sobe nezavisle ci po sobe nasledujici kultury – Chimu, Moche, Chavin, Paracas, Nazca, Wari… A vsechny po sobe zanechaly vetsi ci mensi mnozstvi „dokumentace“.

Chiclayo a Trujillo jsou dve mesta na severu Peru, ktera jsou pravym rajem pro milovniky historie a vykopavek. A hlavne – diky slunci, vetru a pisku si tu budou pripadat skoro jako v Egypte :-).

Hlavni namesti v Chiclayu

Chiclayo je vlastne soucasne i prvnim mistem v Peru, ve kterem se zastavujeme na trochu delsi dobu, a tudiz zaciname se rozhlizet, kterak Peru vubec vypada. Neni to zadna vesnicka, ale docela solidni mesto. Zda se vsak, ze to tu bude hodne podobne jako v Ekvadoru – upravene, bohate a moderni centrum, cim dal od centra clovek je, tim je to horsi, spinavejsi…proste bohati a chudi; zadna stredni vrstva.
Chiclayo samo o sobe nikterak zajimave neni – hlavni namesti (Plaza de Armas) je fajn, ale takove normalni. Neco malo, co stoji za blizsi shlednuti je “Mercado Brucho”, tedy trh carodejnic. Prodavaji tu vselijaka koreni a susene plody, maji tu tuny bylinek, lektvary a i nejake ty susene lami hlavy a podobne potrebnosti pro tradicni lecbu a samanismus :-).

Trh Carodejnic

Vic nez o samotne Chiclayo se ale zajimame o pamatky v okoli, a abychom byli jeste informovanejsi, jdeme zkouknout, jak funguje zdejsi “iPeru” – tedy informacni centrum. V Ekvadoru to vzdy byla bida s nouzi, zato tady jsme totalne oslneni…ujala se nas holcina asi tak v nasem veku a po otazce, co by tu bylo tak na dva dny zajimaveho k videni, pul hodiny nezavrela pusu :-). „Muzete jet sem a to timhle colectivem odsud, pak je jeste zajimave tohle a tam se dostanete tak a tak, jo a nemeli byste vynechat tohle…“. Proste super, co vic dodat.

Takze jsme informovani a muzeme vyrazit. Pamatek a zajimavosti je tu v okoli vic nez dost, ale my si vybirame dve asi nejzajimavejsi – muzeum v Lambayeque, ktere v sobe ukryva zlaty poklad z hrobky lorda ze Sipanu a posleze udoli pyramid v Tucume.

Muzeum Lorda ze Sipanu

Nasedame do colectiva, slouziciho co by nejefektivnejsi verejna doprava, a kolem chatrci v pisku u silnice se zanedlouho dostavame do maleho mestecka Lambayeque. Prave tady je totiz Muzeum Lorda ze Sipanu, ochranujici perfektne zachovane poklady nalezene v hrobce zdejsiho kralovskeho vudce z doby pred 1600 lety. Zcela nahodou nebyla hrobka vykradena a jeji bohatstvi bylo odhaleno az roku 1987. Nadherne a obrovske zlate sperky a ozdoby, stribrne a jine rytecke prace davnych mistru, odevy, korale a zpusob mnohavrstevneho pohrbivani, to vse zustalo zachovano a vcetne rekonstrukci, fotek z terenu a pocitacovych animaci je nam servirovano tak perfektni formou, ze je nam tezko uverit, ze jsme v Jizni Americe uprostred pouste…

Sipan kdysi a dnes

Jelikoz se uvnitr fotit nesmi, chteli jsme si v tamejsim „gift shopu“ koupit 2-3 pohledy na pamatku. Nase ocekavani bylo opet predimenzovano a nakonec jsme si zadny pohled neodnesli, protoze:
„Dobry den. Prosim Vas, mate pohlednice?“
„Ano, tady ty.“ (vylozi na stul z balicku asi 15 pohledu)
„A kolik stoji jedna?“
„1 sol.“

Po chvili po nasi vzajemne debate a vybirani…
„Tak my si vezmeme tyhle 3.“
„To ale nejde.“
„A proc?“
„Tohle je komplet 15 pohlednic a muzete si ho koupit jedine cely.“

No co vic k tomu dodat? At ziji srazky s blbcem :-).

Cekani na zakaznika

Tucume – nase dalsi zastaveni. Je jeste asi dalsich 20 minut dal na sever a cim je proslule, je tzv. Udoli pyramid. Na jednom miste jich ma byt zhruba okolo 40ti, v celem udoli pak dokonce temer 250. Kdyz nasinec pronese slovo pyramida, tak nevime, jak vy, ale my si vzdycky predstavime budto Egypt anebo Babylon. Tak jsme docela dost zvedavi, co vlastne cekat…

Jsme vyhozeni na hlavni kousek od namesti, pyramidy by pry mely byt asi 1,5 kilometru vzdalene „tam tim smerem“. Jdeme za ukazanym prstem, nosem a ceduli „Restaurant Pyramides“ a ocitame se na podezerele vypadovce za mestem – kolem nas vyprahlo a pred nami jakesi hory pisku. Jdeme vubec dobre?

Blizime se k pyramidam

Jdeme – za slabych 15 minut jsme u vstupni brany a maleho muzea, skrze ktere musime projit a uz jsme u pyramid. Ty byly postaveny z piskovych a hlinenych cihel, takze dokud neni odstranena vrchni zerodovana vrstva, vypadaji jen jako piskove kopce. Jsme tu zrovna v obdobi, kdy tu probihaji docela intenzivni odkryvaci prace, takze toho neni moc zpristupneno. Lezeme tedy alespon na vyhlidku, abychom si je mohli vsechny radne prohlednout. Pyramid tady maji opravdu hodne; vcetne te nejvetsi, Huaca Grande.

Pyramidy v Tucume

Puvodne jsme chteli po techto pamatkach Chiclayo opustit, ale holcina v infu tak pekne a poutave vypravela o malebnych rybarskych vesnickach a prima plazich, ze jsme se nechali zlakat a zustali o jeden den dele. Navic, kdyz uz jsme u toho more tak blizko, ze :-).

Nase plazova vyprava zacina v Monsefu, coz by mela byt vesniska s domorodymi umelci, kteri prodavaji sve vytvory a po okoli proslule slamaky. My jsme bohuzel objevili jen namesti, smradlavy trh s ovocem a zeleninou a ostatni spinave a rozkopane ulice; umelce bohuzel ani jednoho :-(. Ze by se pred nami nekam schovali?

Tak pokus cislo dve – chytame colectivo a za ctvrt hodinky uz dorazime do „malebne rybarske vesnicky“ Santa Rosa. Na plazi je vytazeno nekolik velkych starsich rybarskych lodi, a jinak jen tuny spinavych ulicek, ani namesti tu nemaji. Hmmm, ze by ta slecna v infu mluvila o jinych vesnickach?

Plaz v Santa Rose

Do tretice vseho dobreho – nezdrzeli jsme se dlouho a pesky vyrazime po silnici do dalsiho letoviska – Pimentelu, kde ma byt pekna plaz a vubec „moderni plazove letovisko“ a navic jen asi 4 km daleko. Romanticka prochazka u more, navic mimo sezonu, takze zadne davy, kdo by odolal? Kdyz jsme za mesteckem a mijime obrovske hromady odpadku po obou stranach silnice, zaciname byt po predchozich zkusenostech mirne rozpaciti, ale presto jeste stale zustavame optimisty… Ne vsak na dlouho. Odbocujeme na plaz, ktera je ale spis vic jeji parodii – smrad z nedaleke tovarny, smrad u hor odpadku a povalujici se mrtvi ptaci (neco vetsiho vodniho) vytvareji chutnou atmosferu bezutesna. Nakonec prichazime k Pimentelu; plaz je prazdna, stoji tu jen polorozpadle bambusove bary a plazove hospudky doprovazene vsudypritomnymi odpadky a kus dal polorozpadly hostel Kitwanga, ktereho doporucuji a vychvaluji i v pruvodci Lonely Planet. Vse vypada dost opustene a nepouzitelne, ale treba to na pristi leto zase opravi :-). Do hlavni sezony maji porad jeste 2 mesice cas…

Prochazka k plazi v Pimentelu

No opravdu nemame zadny duvod se tu zdrzovat – jen nezbytne dlouhou dobu k tomu, abychom probehli okolo retezu restauraci pro turisty (vsechny totalne prazdne a do vsech nas vsi silou nahaneji) a chytili colectivo zpatky domu do Chiclaya.
Ach jo, to byl zase vylet :-)

Pimentel

No a to by bylo vsechno, Chiclayo mame za sebou a tak vzhuru do Trujilla.

—————————
Prakticke info pod carou:

Pri prijezdu do Chiclaya neni problem, vetsina autobusovych spolecnosti ma odjezdove garaze asi deset minut pesky od hlavniho namesti.
Co se tyce ubytovani, tak primo v centru Chiclaya, kousek od hlavniho namesti je nekolik levnych hostylku, kde se da sehnat dvojak kolem 20 az 25 solu.
Informace o pamatkach v okoli a moznosti dopravy k nim lze jednoduse ziskat v infocentru (iPeru), ktere se nachazi radove dva bloky od hlavniho namesti.

Puvodne jsme sem chteli davat nejake i nejaka fakta o architektonickych a historickych vecech. Ale rekli jsme si, ze na internetu jsou toho spousty, snadno dosazitelne a navic jsou to sucha fakta. Takze nic :-).

3 komentáře k článku "Severni Peru – stiny davnych predku 1"

  1. KAREL WOLF

    TO JE NEUVERITELNY, TY SNAD MUSIS BYT STALE ONLINE :-) CHRLIS JEDEN CLANEK ZA DRUHYM :-)

  2. Ludvik

    2 Karel:
    No uplne presne, sedime cely dny na ADSL internetu a snazime se dohnat, co jsme zameskali. Ale uz v pondeli to balime, tak za bude pauza :-)

  3. Terka

    2 Karel:
    PROTEST! Jakypak – ty musis byt online a chrlis jeden clanek za druhym? Snad – VY musite byt online a chrlite jeden clanek za druhym, ne? Ja mam na vsem taky lvi podil :-).

Naši sponzoři



Cestovní pojištění
Cestovní pojištění od GENERALI

Asistenční služba
Asistenční služba EUROP ASSISTANCE

Hosting stránek
a doména
Profesionální webhosting IGNUM

Stan, spacáky, vařič
Outdoorová výbava COLEMAN

Batohy
Batohy TREKSPORT

Bundy a kalhoty
Gore oblečení TILAK

Nabíječka, baterie
Energie od AVACOMu

Dezinfekce vody
Dezinfekce vody AQUAPLUS

Nádobí, rukavice
Outdoorová výbava YATE

Zpracování fotografií
Zoner Photo Studio

Cestovní kancelář
Cestovní kancelář Alpina

Autobusová doprava
Autobusová doprava Jenda

Prosm, zkontrolujte zadan daje

Pro dokonen rezervace prosm opite kd:

Dkujeme, drek jsme zarezervovali.

Kopii e-mailu s rezervac jsme zaslali vm i organiztorovi svatby.