Treking v Ekvadoru

Čtvrtek 22.11.2007

Jake to je, putovat osamelymi pastvinami mezi ekvadorskymi sopkami? Treking v Ekvadoru ma svoje kouzlo a dokaze oslovit spousty lidi. Necekejte ale spolecnost, necekejte nekoho, kdo pujde stejnou cestou a muze vam pomoct. Tohle je misto jako stvorene pro osamele tulaky, co nemaji radi davy a radi povlecou na svych bedrech 25 kilo, aby si uprostred kilometroveho stoupani ve ctyrech tisicich metru nad morem mohli nadavat, „do ceho jsem to zase vlezl a co tu vubec delam“. Aby se pak vecer spokojene rozhledli po udoli a kochali se uzasnou a tichou krasou vulkanu (tedy pokud zrovna neni zatazeno ci nelezi mlha – coz tady byva dost casto :-). Jsou jako stvorene pro ty, kteri nemaji radi, kdyz je svazuji konvence, narizeni, prikazy a kdyz si muzou delat co chteji.

Pod Chimborazem

Vsechny tri treky, na ktere jsme v Ekvadoru vyrazili, maji neco spolecneho. Trekovani se zde odehrava ve velice jednoduchych a dalo by se rict i vcelku bojovych podminkach. Zakladni princip by se dal vyjadrit ve dvou bodech:
1. V horach v podstate neexistuji zadne limity – jen ty vase.
2. Co si s sebou prinesete na zadech, je vse, co mate.

Nejsou tu zadne ubytovny, lodge, hostylky ci dokonce hotely. Nenarazite na jediny oficialni kemp nebo snad pristresek. Neuvidite jediny obchod s potravinami. Neuvidite zadne znaceni, nekdy dokonce ani vyslapanou cestu ne. A tezko rict, kolik lidi vubec na ceste potkate…za zacatku a na konci, kdyz jste v dosahu vesnicek, mozna mistni, ale pak? To je asi otazka stesti a sezony – do ktere jsme se my teda ale zcela jiste netrefili, protoze jsme nevideli ani nohu (natoz ruku) nejakeho trekare :-).

Pod Cotopaxi

A jaka pravidla tu vlastne panuji?
Zakladni pravidla lidske slusnosti a pozitivniho vztahu k prirode. Kdyz jste jeste v dosahu lidi a jejich policek, je dobre respektovat soukromy majetek – to ale samozrejme neznamena, ze by se tam po domluve s majiteli nedalo vubec kempovat. A dal od civilizace je to jako jinde v prirode – co jsi si prinesl, to si taky odnes, nenic, respektuj prirodu a hlavne nezahravej si, protoze kdyz se ti neco stane, tak se opravdu nikoho nedovolas.

A kudy vedou cesticky, kterymi se ubirat?
Existuje rada ruznych knizek od ruznych autoru a vydavatelstvi, ktere popisuji vcelku dobre a detailne vybrane cesty v horach. Pak uz jen zalezi ciste na osobnim rozhodnuti kazdeho, zda-li nasledovat to, co uz nekdo prosel a ma to tedy vyzkousene, anebo se prukopnicky pustit svoji vlastni cestou necestou… My zvolili variantu mensiho odporu a majice k dispozici pruvodce “Trekking in Central Andes” od Lonely Planet, vybrali jsme si treky z neho. Libily se nam, zas az takovi badatele nejsme a preci jen dalsi 3 tydny navic na bloudeni, hledani pruchodnych prusmyku a dumani o tom, kde asi tak ta reka bude nejuzsi, aby se dala prekrocit, jsme nemeli :-).

Cestou pod Cotopaxi

Zbyva tedy posledni vec k vyrizeni – mapy.
Mapy nejsou vubec marna zalezitost – a kdyz jsou navic presne a umi se v nich cist, dokazi prozradit nejedno sladke tajemstvi. V tom je ale ten kamen urazu – kdyz jsou presne. Jedine mapy, ktere se zatim daji pro potreby trekovani sehnat, jsou vojenske topograficke mapy, ktere jsou minimalne 15 let stare a s presnosti jsou hodne na stiru. Lonely kolikrat ve svych popiscich cesty poukazuje na tyto nepresnosti (napr. vodni reservoar zvici velikosti velkeho rybniku na techto mapach neni – takova mala jednoduse prehlednutelna vec :-). Navic jedine misto, kde se tyhle mapy daji sehnat, je v Quitu a to jeste nekde na okraji. Ale copak my vime o vsech mistech, kde se budeme pohybovat? Na jeden trek je jich potreba vetsinou 4 az 6. Kazdy kousek za dva dolary, a je to najednou pres 10 dolaru za nejake nekvalitni fotokopie.
A tak jsme si rekli ne – mame vcelku detailni popisky trasy v LP, mame GPS (i kdyz bez mapy, ale alespon vime, kam se vratit a odkud jsme prisli :-) a proste budeme tak trochu dobrodruzi a zkusime to projit jen s tim.

Setkani s Lamou

A jak se nam vedlo?
Vzdycky jsme se vratili v poradku zivi a zdravi – bez vetsich ujem na tele i dusi z toho, ze bychom museli nekde dalekosahle bloudit a patrat po spravne ceste. Takze to fungovalo. No a z clanku, ktere budou nasledovat, muzete posoudit sami, jaka to byla a nebyla zabava…

My na vrcholu

Jeden komentář k článku "Treking v Ekvadoru"

  1. Jan

    Ahoj,
    akorat jsem v Ekvadoru a jdeme se vydat na nejkay trek, jeste nevime co je nejlepsi, tak kdyby byla rada ocenime.
    Moc hezke fotky

    Ahoj Jan a Bara

Naši sponzoři



Cestovní pojištění
Cestovní pojištění od GENERALI

Asistenční služba
Asistenční služba EUROP ASSISTANCE

Hosting stránek
a doména
Profesionální webhosting IGNUM

Stan, spacáky, vařič
Outdoorová výbava COLEMAN

Batohy
Batohy TREKSPORT

Bundy a kalhoty
Gore oblečení TILAK

Nabíječka, baterie
Energie od AVACOMu

Dezinfekce vody
Dezinfekce vody AQUAPLUS

Nádobí, rukavice
Outdoorová výbava YATE

Zpracování fotografií
Zoner Photo Studio

Cestovní kancelář
Cestovní kancelář Alpina

Autobusová doprava
Autobusová doprava Jenda

Prosm, zkontrolujte zadan daje

Pro dokonen rezervace prosm opite kd:

Dkujeme, drek jsme zarezervovali.

Kopii e-mailu s rezervac jsme zaslali vm i organiztorovi svatby.