A tak jsme s Jimem zase na ceste a mirime do Valdezu, pristavniho mesta na jihu Aljasky. Cestou z dolu Kennicott se porad kochame nadhernou krajinou, vodopady stekajicimi z kopcu hned vedle silnice a zastavujeme i u ledovce Worthington, ktery se jen tak plazi udolim az na dohled k silnici. Stejne jako ostatni ledovce i tenhle bohuzel ubyva – jeste v sedesatych letech byl “priplazeny” uplne u silnice, temer se ji dotykal. Mala prochazka a jsme u nej, kochame se pohledem, par fotek a jsme zase zpatky v aute a jedeme dal.

Pokračování »

Ranni probuzeni u reky v osade Copper Center bylo mlhave a mrazive. Mrazivou naladu vyvolal chlad odchazejici noci, mlha valejici se nad rekou a predevsim nase neslavne vyhlizejici budoucnost. Tedy vedomi toho, ze jsme v nejake zapadle visce daleko od dalnice (kdo sem proboha zajizdi?) a medene doly Kennicott-McCarthy jsou jeste 90 kilometru po opravdu nekvalitni polni ceste. Je po sezone, nejsou tu uz zadni turiste, kdo nas tam odveze? Mrazivou naladu nezahnal ani studeny chleba s pastikou k snidani, a tak jsme se sbalili, nahodili batohy a s heslem “cim driv, tim lip” vyrazili k silnici.

Pokračování »

Sledujeme trasu trans-aljasskeho ropovodu na jih od mesta Fairbanks a nasim dalsim dopravcem se stal sympaticky hunter, neboli lovec, jehoz jmeno jsme jiz samozrejme zapomneli :-). Na svem nakladaku vezl novy lodni motor, par pusek a spoustu dalsiho vybaveni. Jel presne tim smerem, kterym jsme chteli jet i my…

Pokračování »

Opravdu ctete dobre a v nadpisu opravdu neni chyba :-). Jakkoliv by to bylo zajimave, na Severnim Polu jsme zatim nestanuli a v dohledne dobe k tomu asi nedojde. Ale abychom Severni Pol na ceste kolem sveta neminuli, stanuli jsme v nem.

Pokračování »

Zvednete oci k nocni obloze a co vidite? Tak treba nic, kdyz je zrovna pod mrakem. Ale kdyz neni, muzete videt hvezdy, Mlecnou drahu, komety, planety, raketoplany - je toho sice spousta, ale vlastne jsou to vsechno male svitici tecky.

Ale! Pokud se nahodou dostanete dostatecne na sever nebo jih nasi zemekoule, mate moznost uvidet neco mnohem vetsiho, uchvatnejsiho, nadhernejsiho, no proste… polarni zari! Obloha se zbarvi do nadhernych odstinu zelene, zlute, fialove nebo cervene barvy, cele se to hybe, meni, strapate vlnovky se stridaji s kruhy a carami, cele to slabne a sili, aby to najednou zmizelo :-)

Pokračování »

Kdyz uz jsme se dostali az do Fairbanks, do samotneho srdce Aljasky, meli jsme severni polarni kruh temer “na dosah”. No a byla by preci hrozna skoda se na nej nepodivat, kdyz uz jsme tak blizko! To se ale snadneji rekne nez udela.

Je to totiz asi sto kilometru po alsfaltce a dalsich dve ste kilometru pro prasne, neasfaltovane silnici. A protoze tim smerem, krome ropne rafinerie na pobrezi oceanu, nic neni, moc aut nema duvod sem jezdit. Jina doprava nez stop se ale nenabizi, a tak stojime opet se zdvizenym palcem :-). Do posledni vesnice Fox se dostavame snadno, dal uz skoro nikdo nejezdi. Ale nevzdavame se a cekame, az prijizdi chlapek s pickupem a ze nas muze vzit asi 15 kilaku dal na sever. Pod heslem “kazdy kousek se pocita” naskakujeme.

Pokračování »