Trans-aljassky ropovod

Středa 26.9.2007

1300 kilometru dlouhy had, tahnouci se napric Aljaskou od severu k jihu. Ekologickym aktivistum se jezi vsechny vlasy na hlave, technici zacnou patrat, jak ze to ti inzenyri dokazali, postavit tak dlouhatanskou vec v krajine, kde v zime mrzne i nemrznouci smes do -40 stupnu :-)

Pohled zblizka

 
Prospektori prozkoumali cele severni pobrezi Aljasky, nez nalezli v zatoce Deadhorse v roce 1968 naleziste ropy. No jo, ale jak tu ropu z te zmrzle pustiny na severu odvezt, nejlepe na jih do Spojenych statu? Nejblizsi nezamrzajici pristav byl na jiznim pobrezi Aljasky ve meste Valdez. Premyslelo se o ruznych zpusobech prepravy, ale ropovod se ukazal byt jako jedina schudna varianta.

Bylo rozhodnuto, ze tezarske firmy postavi a budou provozovat ropovod jako soukromou stavbu. A protoze to nebylo za statni penize, makalo se o sto sest – stavba 1300 kilometru dlouheho ropovodu trvala pouhe tri roky (!), od roku 1974 do roku 1977. Na stavbe pracovalo najednou az 21 tisic delniku a stala se v te dobe nejdrazsi stavbou financovanou soukromou firmou v USA s celkovymi naklady 8 miliard dolaru…

Had krajinou…

Aljaska je zemi kruteho severu, vecne zmrzle pudy a nehostinnych podminek. A tak se inzenyri museli vyporadat se vsemi jejimi nastrahami. Prave vecne zmrzla puda byla duvodem, proc musela byt temer polovina delky ropovodu vedena nad zemi, misto pod zemi (jak je to normalni). Ropa, ktera proudi potrubim, ma totiz teplotu pres 50 stupnu Celsia, coz by zmrzlou a stabilni pudu zmenilo v tekute bahno a potrubi by se rozlamalo na kusy.

…se tahne stovky kilometru…

Boj se zmrzlou pudou byl asi nejvetsim problemem stavitelu. Tam, kde musi byt potrubi ve zmrzle pude (krizeni s dalnici, lavinove oblasti) je obaleno silnou vrstvou izolace a aktivne chlazeno, podobne jako chladi lednicka, nedaleko stojicimi chladicimi agregaty. V mistech kde je potrubi nad zemi, ale nosne sloupy zapusteny do zmrzle pudy, hrozilo take nebezpeci rozmrazeni – na nosnych sloupech jsou proto umisteny zebrovane vejire chladicu, ktere za pomoci specialnich teplovodnych trubek s amoniakem teplo z ropy rozptyluji do okoli.

Pump Station neboli precerpavaci stanice

Potrubi je v nadzemnich castech vedeno cik-cak s velkymi smyckami, vedenymi do stran. Ty umoznuji nejen roztahovani a zkracovani vlivem teplotnich rozdilu, ale poskytuji i zakladni ochranu pri pohybech pudy behem pripadneho zemetreseni. V roce 2002 tak napriklad potrubi bez poskozeni prezilo zemetreseni o sile 7,2 Richterovy stupnice. Je dokonce odolne proti prostreleni beznou zbrani, i kdyz zamernemu utoku neodola. Tak ji napriklad v roce 2001 prostrelil brokovnici opily chlapek, za coz si vyslouzil deset let vezeni.

Dotknete se sveho ropovodu! :-)

Temer kazdy den je provadena kontrola potrubi, nejcasteji z vrtulniku. Podel nadzemni casti vede jeste neasfaltovana silnice pro udrzbu ropovodu, ktera by poskytovala docela zajimavou moznost dostat se do divociny, ale jakmile se na ni objevite a uvidi vas ze vzduchu, mate problem… Udrzba vnitrku potrubi probiha pomoci prasatek, jak delnici rikaji specialnim “spuntum”, ktere se strci do proudu ropy a projedou cely ropovod od zacatku do konce. Nektere pouze setrou vnitrni nanosy parafinu, ktery se z ropy na stenach usazuje, jine maji elektronicka cidla, kamery a jsou schopny zaznamenat napr. uniky ropy do okoli. (Jedno z prasatek je tady na fotce.) Uniky ropy jsou take hlidany rozdilem prutoku ropy na zacatku a na uplnem konci potrubi, jejichz rozdil znamena problem na trase.

Cistici prasatko

Protoze 1300 kilometru uz je pekna delka, musi se rope v te dlouhe ceste trochu pomahat, samotne cerpadlo na zacatku ropovodu by to nezvladlo. Po cele trase je celkem 11 cerpacich stanic, ktere ropu pohani dalsi kousek cesty. Ne vsechny pomocne stanice jsou ale potreba najednou, vetsinou je v provozu pet stanic, ostatni jsou v zaloze a prubezne se stridaji ve sluzbe.

Na konci ropovodu, ve meste Valdez je skladiste a precerpavaci stanice pro tankery. Celkova kapacita skadovacich zasobniku je pres 9 milionu barelu, cili na minimalne 10 dni provozu ropovodu. Zde take sidli specialni jednotka lodi pro doprovazeni tankeru na nebezpecne prvni casti cesty a zasahova jednotka pro pripad havarie tankeru.

Konecna stanice ropovodu ve Valdezu

Pred samotnym zaverem jeste par technickych udaju:
Delka: 1286km
Prumer potrubi: 1,22 metru
Rychlost ropy: cca 5 km/h
Cesta celou trasou tak trva: 12 dni
Denni prutok: 800 tisic barelu = 125 milionu litru
Maximalni zaznamenany denni prutok: 2,14 milionu barelu = 330 milionu litru

A mala, netechnicka douska na zaver. Je to uzasny! Najezdili jsme podel ropovodu temer 2000 kilometru a je fascinujici, v jake krajine a jakych podminkach byli lide schopni neco podobneho postavit. Ne, s Velkou cinskou zdi se to srovnavat neda, to zas ne. Ale pro ridice kamionu na ceste na sever je tenhle stribrny had jedinou pripominkou civilizace, jedinym pojitkem a jistotou, ze tam na konci je zase cekaji lide…

Komentáře jsou uzavřeny.

Naši sponzoři



Cestovní pojištění
Cestovní pojištění od GENERALI

Asistenční služba
Asistenční služba EUROP ASSISTANCE

Hosting stránek
a doména
Profesionální webhosting IGNUM

Stan, spacáky, vařič
Outdoorová výbava COLEMAN

Batohy
Batohy TREKSPORT

Bundy a kalhoty
Gore oblečení TILAK

Nabíječka, baterie
Energie od AVACOMu

Dezinfekce vody
Dezinfekce vody AQUAPLUS

Nádobí, rukavice
Outdoorová výbava YATE

Zpracování fotografií
Zoner Photo Studio

Cestovní kancelář
Cestovní kancelář Alpina

Autobusová doprava
Autobusová doprava Jenda

Prosm, zkontrolujte zadan daje

Pro dokonen rezervace prosm opite kd:

Dkujeme, drek jsme zarezervovali.

Kopii e-mailu s rezervac jsme zaslali vm i organiztorovi svatby.