Krajem Wrangell-St.Elias
Úterý 25.9.2007Sledujeme trasu trans-aljasskeho ropovodu na jih od mesta Fairbanks a nasim dalsim dopravcem se stal sympaticky hunter, neboli lovec, jehoz jmeno jsme jiz samozrejme zapomneli :-). Na svem nakladaku vezl novy lodni motor, par pusek a spoustu dalsiho vybaveni. Jel presne tim smerem, kterym jsme chteli jet i my…
Na dalsich stovkach kilometru silnice vlastne neni vubec nic, ale o to je cesta i krajina kolem krasnejsi. Nadherne plane, reky, kopce a pohori se barvi do uzasnych podzimnich barev a my jsme opet uchvaceni. Krajina kolem je tisickrat krasnejsi, nez cely svetove prosluly park Denali a my litujeme, ze nemame tolik casu a lesy kolem jsou plne medvedu. Jinak by nas asi nic neudrzelo nahodit batoh a par tydnu se tady proste toulat. Tak je to krasne.
A krasy zdejsi krajiny si vsimli i ostatni. Blizime se totiz k narodnimu parku Wrangell-St.Elias, nejvetsimu narodnimu parku USA a svetovemu dedictvi UNESCO. Pres 50 tisic ctverecnich kilometru divociny, 9 ze 16 nejvyssich vrcholu USA. Bohuzel, jak je u Aljasskych narodnich parku zvykem, neda se do nej v podstate dostat jinak nez letadlem. Do parku o rozloze temer 70% rozlohy Ceske republiky totiz vedou jen dve neasfaltovane pristupove silnice, kazda o delce asi 100 kilometru. Jako spendlikem do melounu.
Obdivujeme se krasam kolem, obcas nam nas ridic dokonce zastavi na par fotek, projedeme docela slusnou bourkou a blizime se k nasemu dalsimu cili. Chceme se totiz podivat k zajimave vypadajicim historickym medenym dolum Kennicott-McCarthy. Nas ridic ale jede do loveckeho tabora nekde v lesich a tak nas vysazuje v byvalem hornickem mestecku Copper Center. Odtud by to mel byt uz jen kousek k odbocce k medenym dolum.
Za chvili se bude stmivat, ale nastesti nachazime kemp, kde stavime stan, davame si cosi jako veceri a vyrazime se podivat za tmy “do mesta”. Osidleni se sklada z jednoho baru, jednoho hotylku a opravny aut. Ne, fakt tu ale vubec nic vic neni. Dostat se k dolum (a vlastne vubec odsud) bude jeste hodne zajimave…
