Cestovni denicek #1 (6.8.-27.8.)

Pondělí 3.9.2007

Zdravime vsechny nase priznivce a konecne prinasime neco detailnejsich informaci o nasi ceste.
Chteli bychom vetsinu clanku psat ne po jednotlivych dnech jako detailni denik, ale spise tematicky – o jednotlivych zajimavostech, oblastech, zazitcich…
Ale samozrejme vas nemuzeme ochudit o popis toho, kde jsme kdy byli a co jsme delali, tudiz i strucny denicek se pro vas pokusime pripravovat. Ovsem neda se rict, ze bychom to moc stihali, a tak to bude vzdy asi s mensim zpozdenim :-)
Hezke cteni!

Po 6.8.

Nastal den D, hodina H – dnes tedy definitivne zavirame posledni skrine a krabice, ve kterych na nas budou cekat veci po dobu nasledujicich dvou let, nahazujeme na zada dva velke batohy a smerujeme na Ruzyni, odkud se v 9:55 ranniho mistniho casu odlepujeme od zeme.

Na Ruzyni

Nasi prvni destinaci je Aljaska. Jako takova je vzdalena a jeste navic diky setreni korunek cesta nebude jednoducha…sestava se z nekolika prestupu a rady hodin cekani na letistich. Dnes tedy je to pouze cast cesty – Praha – Varsava – New York (Newark) – to nam obstaraly polske aerolinky LOT.

Ut 7.8.

Po noci stravene na Newarku se pomoci mistnich dopravnich prostredku v brzkem rannim oparu presouvame na La Guardii, odkud s Delta Airlines pokracujeme pres Atlantu a Seattle do Anchorage – na miste jsme radove ve 2 rano mistniho casu ve St 8.8. (tj. o 10 hodin pozadu na ceskymi hodinami). Celkove nam tedy cesta vcetne cekani na letistich trvala 50 hodin.

St 8.8.

Rano nas na letisti vyzvedla couchsurferka Cathy (co je couchsurfing jeste popiseme detailneji), u ni doma jsme byli po sprse jako znovuzrozeni a prestoze jsme vlastne 2 noci nespali (sedacky na letistich dvakrat pohodle nejsou…:-)), jeste dopoledne si pujcujeme kola a vyrazime na prvni obhlidku downtownu (tedy jakehosi centra, ktere kazde mestecko ma). V podvecer jsme jeste spolecne s par znamymi vyrazili na malou prochazku to destneho lesa nedaleko Anchorage. Pri ceste zpatky jsme uz ale byli tak mrtvi, ze ani sirky v ocich nepomahaly…

Anchorage

Ct 9.8. – Pa 10.8.

Oba dva dny venujeme Anchorage…prochazky po centru, navstevy Visitor centra, kde jsme nabrali spousty ruznych informacnich materialu, ktere je ale posleze opet treba protridit a rozhodnout, co je pro nase cestovani relevantni a co ne, vymyslime program na zhruba nasledujicich dalsich 14 dni, nasavame prvni aljasskou atmosferu – treba i spolecne s lidmi v centru, kde je kazdy druhy den v parku kolem poledniho zive vystoupeni nejake kapely, ci povidanim s blizsimi a vzdalenejsimi znamymi a pribuznymi Cathy.

So 11.8. – Po 13.8.

Vyrazime na jih smerem Kenai Penninsula (tedy poloostrov Kenai), ktery je jednim z hojne navstevovanych mist diky cetnym ledovcum a velkemu ledovemu poli, ktere zabira skoro polovinu poloostrova a ktere spolecne s ledovci (tedy splazy z tohoto ledoveho pole) tvori Kenai Fjords National Park. Bohuzel k nasemu nemilemu prekvapeni jsme po dojezdu na Aljasku zjistili, ze doprava mezi mestecky je spis takovy vysmech – na radu mist vubec nic nejezdi a tam, kde obcas neco jezdi, tak je to neskutecne drahe (at zije doprava coby turisticka atrakce, kde se priplaci za velka prosklena okna, za svacinu ci za obed,…). Tak jsme holt pro rychlych uvahach jako zpusob dopravy zvolili stopovani…zatim to jde paradne…ani nikde moc cekat nemusime. Lide jsou tu velice mili, ochotni a vstricni a ani jedna strana se niceho neboji.

Anchorage

Takze ledovce…jeste v sobotu jsme se dostali na Portage Lake s Portage Glacierem (k tomu se da dostat jedine lodickou, ale za relativne rozumnou cenu), v nedeli dopoledne jsme stravili v Sewardu, coz je malinke (ale moc pekne mestecko) na jihu poloostrova se spoustou lodi a clunu a rybaru a rybarskych ulovku (momentalne je lososi sezona, takze jsou nejcastejsi) a odpoledne jsme se presunuli k Exit Glacieru. K tomu se da dojit pesky – a to budto k jeho celnimu splazu, anebo se da vylezt na horu, ktera se tahne podel nej a jit az tak daleko, ze clovek vidi cele ledove pole, ze ktereho se nejenom tento ledovec tahne…obe dve „vychazky“ jsme v prubehu Ne a Po uskutecnili a bylo to paradni. A prave na na treku k Harding Icefield (coz je ono ledove pole) jsme potkali takove uz odrostlejsi medvide…protoze jsme nebyli jedini na treku, tak bylo videt, ze nejenom my jsme byli vydeseni…stejne tak i to male medvide, ktere se asi muselo citit trochu jako v pasti…ale pak nakonec uteklo do krovi a vsichni byli v pohode.

Ut 14.8.

Jeste v pondelni podvecer jsme se presunuli skoro az zpatky do Anchorage…prespali jsme vsak v kempu kousek pred mestem na uboci tzv. Chugach mountains, ve kterych jsme se chteli v utery projit – vyrazit na takovy jednodenni trek a dojit tak zpatky do Anchorage.

Chugach mountains jsou uzasne…jelikoz jsme na urovni more…zvedaji se primo z niceho do vysky 800 – 1500m a pusobi ohromne impozantne a majestatne. Navic vetsina z nich je hodne prikra se spicatymi a ne jednoduse pristupnymi vrcholky a to jim jeste pridava na vaznosti…vsak jsme si taky jejich prikrost vychutnali na vlastni kuzi, trebaze jsme slapali pouze do prusmyku…ktery byl ale radove ve vysce 1000m nad morem. Z nuly s tezkymi batuzky to bylo fakt super…:-)) Ale bylo to moc prima. Tudiz at zije Powerline Pass Trail. Jen jsme vecir docela slusne padli za vlast…:-))

St 15.8. – Ct 16.8.

Uzivame si poslednich chvilek v Anchorage…jelikoz streda skoro cela proprsela (mimochodem – nas prvni destivy den, jinak jsme zatim meli porad krasne), tak jsme nikam nevyrazeli…navic jsme stejne dopisovali denicek, pretridovali batohy a odpoledne jsme vyrazili do blizsich obchodu dokoupit par veci, ktere jsme budto z Prahy nevezli, nebo vezli, ale neosvedcily se (novy varic a stan…:-)) ci se nam je podarilo behem kratke chvilky v Americe ztratit (jako treba slunecni bryle… :-)

A ve ctvrtek odpoledne se uz vezeme busem do mensiho mestecka na sever od Anchorage (Eagle River), odkud chytame stopa dal na sever.

Vecer spime u dalsiho couchsurfera Brandona, ktery jako rada jinych lidi nema rad mesta, a tak zije dost daleko od hlavni silnice v lese v malem srubu u jezera. Bez vody, s kamnama na drevo, s jednou velkou mistnostni a spanim pod strechou… Ludvik je z toho ohromne nadseny, protoze se to priblizuje jeho predstavam divoke traperske Aljasky.

Kenai

Pa 17.8.

Jelikoz Brandon pracuje v Talkeetne, coz je dalsi mestecko smerem na sever, kde jsme se stejne chteli zastavit, vyuzivame moznosti jeho prevozu… a posleze si uzivame den v Talkeetne. Vlastne to neni nic jineho nez jedna hlavni trida, ktera je obsypana malinkymi kramky (tzv. giftshopy) pro turisty, restauracemi a informacnimi stanky jednotlivych leteckych spolecnosti, jelikoz Talkeetna je
1) misto odkud se lita na vetsinu vyhlidkovych letu okolo Mount Mc Kinley (neboli Denali jak ji rikaji mistni; v reci puvodnich obyvatel Athbasku Denali znamena „The tall one“ – tedy „Ta vysoka“) a
2) misto, odkud se lita na ledovec do jizniho zakladniho tabora, pokud chce nekdo slizat Mc Kinley. Jinak vetsina lidicek zije ve srubech a baraccich rozesetych po lesech v okoli… Kazdopadne je to uplne neco jineho nez co zname my z Evropy a je naprosto uzasne si uzivat mistni atmosferu.

Vecer a noc travime u Jima – opet couchsurfer. Jako rada jinych bydli napul cesty mezi Talkeetnou a hlubokym lesem. Je to docela podnikavy chlapik – koupil a zrekonstruoval tam velky dum (snad byvaly bar) s 10 akry pudy, provozuje internetove Whole Wheat Radio a okolnim sousedum umoznuje internetový pristup. Do budoucna planuje udelat z domu jakesi kulturni centrum pro nejruznejsi umelce. A jeho (pravdepodobne?) pritelkyne Esther hraje na dulcimon (coz je ctyrstrunny hudebni nastroj), a tak jsme večer hráli a zpívali. Jakmile jsme totiz zminili, ze umime na kytary, najednou se jedna objevila na povrchu zemskem a ja mohla hrat…a podloudne, abych o tom nevedela, Jim natahl do mistnosti mikrofon, kterym to vse snimal a vse slo zive do internetu…ale kdo vi, treba se takhle ze me stane hudebni star…:-)).

Romantika

So 18.8. – So 25.8.

Tyden, ktery travime v narodnim parku Denali. Je zajimavy, zvlastni, velky a jeho casti jsou dost odlisne, je hodne tundroidni, sedivy a smutny…a presto v urcitych mistech vesely, barevny, hodne zivy…kazdopadne urcite vse jen ne nudny.

Sobotu jsme stravili primarne presunem k parku – preci jenom vic na sever doprava uz zacina vaznout a vzdalenosti se prodluzuji…odpoledne jsme uz vsak u parku a vecer spime v kempu u vchodu. Soucasne si zarizujeme pobyt a pohyb uvnitr parku…az do vzdalenosti 90 mil od vchodu vede silnice, po ktere vsak smeji jezdit jen tzv. shuttle busy – tedy autobusy, ktere nejezdi moc rychle, jezdi tam a zase zpatky a jejich provoz zajistuje sprava parku. A samozrejme, ze nejsou zadarmo, takze je treba koupit jizdenku. Dale je treba se rozhodnout, zda-li budeme spat v kempech (ty jsou uvnitr parku 3) – pak je treba si zarezervovat a zaplatit mista na urcity pocet noci, anebo zda-li budeme spat nekde v divocine – pak je pro zmenu treba vyzvednout si specialni povoleni pro kempovani ve volne prirode a nadefinovat jednoznacne oblast, ve ktere se budeme pohybovat a spat. Tedy nic jednoducheho…:-)).

Kazdopadne nas tyden dopadl tak, ze spime po kempech (lepsi pocit kvuli medvedum) – jednu noc u Wonder Lake, coz je skoro na konci silnice uvnitr parku a je odtamtud nadherny vyhled na Alaska Range a Mc Kinley (tedy pokud zrovna nejsou schovany v mracich, coz byva dost casto) a dalsi 4 noci travime v kempu Sanctuary river bliz ke vchodu do parku.

Uzivame si parku…jak jeho poznavani z autobusu, tak i treky a tzv. discovery hiky…nekdy chodime sami (jako napriklad vystup na Cathedral mountain), nekdy se pripojujeme ke skupince dalsich 9 lidicek a spolecne s rangerem a jeho povidanim o prirode a zviratech poznavame blizsi i vzdalenejsi kopecky a udoli Denali. Ucime se taky rozpoznavat ruzna divoka zviratka…od ruznych ptaku, pres sviste a pozemni veverky k zajicum a od zajicu pres dikobrazy, vlky a lisky k velkym vecem jako jsou sobi, losi a medvedi…(kteri dokazou byt ohromni…). Taky se ucime rozpoznavat ruzne kyticky a hlavne bobule, kterych je tu mnohokrat vic nez u nas doma a vestina z nich je dobra, sladka a jedla…

Denali

V patek 24. jsme ukoncili nas pobyt uvnitr parku…presunuli jsme se na jednu noc jeste do kempu u vchodu do parku, v jehoz okoli travime jeste sobotni dopoledne a sobotni odpoledne je zasvecene jiz pouze stopovani dal na sever a dostani se do Fairbanks – coz se nam take podarilo a tak noc travime u Chrise a jeho prima rodicu (at zije couchsurfing) -opet po tydnu v teple pod strechou, s teplou sprchou (vlastne vubec tekouci vodou) a dobrou domaci teplou veceri v zaludku…:-)).

Ne 26.8. – Po 27.8.

Jelikoz je krasne a pekne pocasi ma vydrzet jeste urcite nekolik nasledujicich dni, momentalne se ve Fairbanks nezdrzujeme, ale rovnou vyrazime dal na sever (s tim, ze jsme domluveni, ze se zdrzime az se budeme vracet dolu na jih).

Dalton Highway

Nasim pranim je dostat se na severni polarni kruh…pokud by se nam podarilo se dostat kousek za nej, tak by nam to vubec nevadilo. Problem je vsak v tom, ze se jedna o velice ridce osidlenou oblast – na vzdalenosti 200 mil nic neni, pak jedno male mestecko – Coldfoot sestavajiciho se z coffeeshopu a restaurantu, pumpy, jednoho hotylku, stareho hrbitova a Visitor centra (ty jsou k nalezeni skutecne vsude…i v te nejvetsi dire…:-)) a pak opet dalsich 200 mil nic neni, tudiz sehnat odvoz…to je skoro zazrak. A nam se jeden takovy podaril – meli jsme neskutecne stesti na stopa a s naprosto uzasnym ridicem kamionu se nam podarilo dostat se az na nejsevernejsi misto Aljasky pristupne po silnici bez letadla – do Deadhorse v Prudhoe Bay. Cesta jen tam trva radove 13 hodin – mluvime totiz o vzdalenosti 500 mil, coz je radove 800 km a vetsina toho vede po neasfaltovanem, pouze zpevnem povrchu. Prekonava se Yukon river a dalsi vyzname pohori Aljasky na severu – Brooks Range, po jehoz prejeti se clovek dostava do oblasti liduprazdne krajiny, permafrostu a dokonce i lednich medvedu…naprosto uzasny zazitek.

V pozdne rannich uternich hodinach jsme opet zpatky ve Fairbanks – tentokrat prespavame u Joa (naseho mileho ridice) a probouzime se az v poledne…

Jeden komentář k článku "Cestovni denicek #1 (6.8.-27.8.)"

  1. Brácha a pes :)

    No máte tam hezky. Až budete mít víc času, tak pošlete nějaký fotky

Naši sponzoři



Cestovní pojištění
Cestovní pojištění od GENERALI

Asistenční služba
Asistenční služba EUROP ASSISTANCE

Hosting stránek
a doména
Profesionální webhosting IGNUM

Stan, spacáky, vařič
Outdoorová výbava COLEMAN

Batohy
Batohy TREKSPORT

Bundy a kalhoty
Gore oblečení TILAK

Nabíječka, baterie
Energie od AVACOMu

Dezinfekce vody
Dezinfekce vody AQUAPLUS

Nádobí, rukavice
Outdoorová výbava YATE

Zpracování fotografií
Zoner Photo Studio

Cestovní kancelář
Cestovní kancelář Alpina

Autobusová doprava
Autobusová doprava Jenda

Prosm, zkontrolujte zadan daje

Pro dokonen rezervace prosm opite kd:

Dkujeme, drek jsme zarezervovali.

Kopii e-mailu s rezervac jsme zaslali vm i organiztorovi svatby.