Cestovni denicek #3 (9.9.-20.9.)
Neděle 30.9.2007
Ne 9.9.
Trudna jsou opilcova rana…rekneme, ze po vcerejsim veceru je dopoledne docela zajimave :-). Jeste ze od rana prsi, a tak moc aut nejezdi - lepe receno provoz je totalne mrtvy. To bude jeste zajimave se odsud dostat. Kolem pul druhe se vsak na nas usmalo stesti - zaludky jsou uz uklidnene a nas bere uzasne sympaticky postarsi manzelsky par. Maji sice auto skoro plne az po strop, nastesti se ale jeste naslo treti sklapeci misto mezi prednimi sedadly, kam jsme se vmackli i s batohy. Mista tedy neni nazbyt, ale jede se a to je hlavni. Je bohuzel hodne osklivo, mraky jsou hodne nizko, a tak nemame z vyhledu na “Top of the world highway” nic. Hranicni kontrola probehla v naproste pohode a my jsme tedy v Kanade. A v pozdnim odpoledni jsme v proslulem Dawson city - zlatokopecke bonanze severniho Yukonu.

Ne 9.9.
Trudna jsou opilcova rana…rekneme, ze po vcerejsim veceru je dopoledne docela zajimave :-). Jeste ze od rana prsi, a tak moc aut nejezdi - lepe receno provoz je totalne mrtvy. To bude jeste zajimave se odsud dostat. Kolem pul druhe se vsak na nas usmalo stesti - zaludky jsou uz uklidnene a nas bere uzasne sympaticky postarsi manzelsky par. Maji sice auto skoro plne az po strop, nastesti se ale jeste naslo treti sklapeci misto mezi prednimi sedadly, kam jsme se vmackli i s batohy. Mista tedy neni nazbyt, ale jede se a to je hlavni. Je bohuzel hodne osklivo, mraky jsou hodne nizko, a tak nemame z vyhledu na “Top of the world highway” nic. Hranicni kontrola probehla v naproste pohode a my jsme tedy v Kanade. A v pozdnim odpoledni jsme v proslulem Dawson city - zlatokopecke bonanze severniho Yukonu.














